O počtu středních škol na svých územích rozhodují kraje. Ministerstvo ale na hejtmany tlačí ve snaze školy rušit a slučovat, protože provoz poloprázdných tříd je drahý. "Každý kraj provádí optimalizaci v různém rozsahu," řekl Němec. Nejmasivnější je podle něho slučování a rušení škol v Ústeckém kraji, kde se snižují kapacity už několik let.

Možná se oholím a půjdu si sednout jako 17. žák

Ne všichni hejtmani si ale vzali doporučení ministerstva k srdci, například ve středočeské Hostivici, kde žije 7000 obyvatel včetně hejtmana Davida Ratha (ČSSD), se bude ve čtvrtek otevírat nové gymnázium. "Je mi ho líto. Možná se oholím a půjdu si sednout jako 17. žák," komentoval to Dobeš.

Letošní školní rok bude ve znamení podpory učňovského školství, plánuje ministerstvo. "Zastavuje se propad počtu učňů," řekl Dobeš. Děti se podle něho víc hlásí do učebních oborů možná i ze strachu ze státních maturit.

Jediné školy, kterých se demografické výkyvy nedotknou, jsou konzervatoře

Kvůli slabým populačním ročníkům středoškoláků ubývá, letos ve středních školách bude 454 tis. studentů. I přes optimistická Dobešova slova tento úbytek nejvíce dolehne na učiliště, která přijdou o více než šest procent žáků. Jediné školy, kterých se demografické výkyvy nedotknou, jsou konzervatoře. Gymnázia přijdou jen o 2,9 procenta studentů, ostatní střední školy s maturitou pak o necelých šest procent.

Podobnou situaci řešily úřady ve druhé polovině 90. let, kdy klesala porodnost a dětí bylo málo. Tehdy obce zrušily mnoho školek, kterých je nyní nedostatek. Na základních školách se naopak po několika letech zastaví propad počtu žáků, do lavic usedne o 6000 dětí víc než loni. Mohou za to silné populační ročníky, které nyní ze školek přicházejí do základních škol. Tato demografická vlna ale prý bude trvat jen asi tři až čtyři roky, pak budou počty žáků opět stagnovat.