Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje, v březnu předložila Evropská komise. Zbývajících deset procent bude převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny. "Toto rozdělení bude každoročně přezkoumáváno, poprvé před 1. lednem 2025," uvedla dnes Rada EU.

"Rada EU potvrdila shodu na využití výnosů z imobilizovaných aktiv centrální banky Ruské federace ve prospěch Ukrajiny. Počítá se s ročním výnosem zhruba 2,5 až tři miliardy eur," napsalo české zastoupení při EU. První finance by Kyjev mohl získat už v červenci.

Dosažení shody mezi členskými státy předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na rekonstrukci i na na obranu válkou zmítané země.

"Slovensko souhlasilo s přesměrováním těchto mimořádných výnosů, které nejsou zdroji Slovenské republiky, ve prospěch Ukrajiny," reagovala na dnešní rozhodnutí slovenská diplomacie. "Odmítavá pozice slovenské vlády k poskytování vojenské pomoci ze skladů ozbrojených sil Slovenské republiky je v této souvislosti respektována," dodala.

Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka na dnešním jednání nezazněly vůči návrhu žádné výhrady. Zdůraznil, že jde o výnosy ze zmrazených aktiv, nikoli samotná aktiva, ta zůstávají nedotčena. "Výnosy jsou brány jako mimořádný příjem, který by měl být vyplácen dvakrát ročně. Zdá se, že ten postup je dostatečně legální, aby mohl být uplatněn. Myslím, že s tím dneska nikdo neměl žádný problém," řekl ministr českým novinářům.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poděkoval EU za rozhodnutí, ale zopakoval, že cílem Ukrajiny je zabavit ruská aktiva, nejen získat úroky z nich, napsala agentura Reuters. "Se vší naší vděčností za toto dnešní rozhodnutí nejsou částky úměrné (výši zmrazených aktiv)," řekl Kuleba novinářům. "Proto třetím krokem, o kterém mluvíme od začátku roku, by vlastně mělo být zabavení aktiv samotných," dodal. Rusko podle Reuters opakovaně varovalo Západ před důsledky, pokud se dotkne jeho aktiv. Jeho chargé d'affaires při EU Kirill Logvinov podle agentury TASS dnes varoval před nepředvídatelnými následky. "Jediná předvídatelná věc je, že v EU budou muset dříve či později vrátit naší zemi to, co bylo ukradeno," dodal.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv budou poskytnuty Ukrajině.