Slíbené peníze na navýšení zvláštního příplatku pro třídní učitele se na výplatních páskách neobjevily. V kolečku toho, kdo za to může, na sebe odpovědnost přehazují ministerstvo školství, financí a práce a sociálních věcí.

Dopad na rozpočet-nula 

Ještě Sobotkova vláda v samém závěru svého působení, v listopadu 2017, schválila navýšení horní hranice příplatku, který učitelům náleží mimo jiné za "za rizikovost, nebo vyšší neuropsychickou zátěž", s účinností od 1. ledna 2018.

Dolní hranice příplatku tedy zůstala stejná (400 Kč na běžných ZŠ a SŠ, respektive 600 Kč pro učitele na školách speciálních), zvýšit se měla ta horní – z jednoho tisíce na na 1300 Kč respektive ze dvou tisíc na 2500 korun.

Nestalo se ale nic. Poukazuje na to Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, stavovského profesního spolku pedagogů.

Sárközi redakci HlídacíPes.org postoupil svou komunikaci s odborem péče o pedagogické pracovníky Ministerstva školství. Plyne z ní to, že pokud zaměstnavatel (tedy konkrétní školy) nemají samy dost peněz na navýšení těchto příplatků, učitelé mají smůlu.

"MŠMT neobdrželo na nárůst horní hranice rozpětí u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí žádné finanční prostředky ze strany Ministerstva financí," stojí v odpovědi MŠMT.

To ale Ministerstvo financí jednoznačně odmítá s tím, že se žádným navýšením peněz ze státního rozpočtu se v tomto případě nikdy nepočítalo.

"V rámci projednávání návrhu nařízení vlády bylo konstatováno a vládou schváleno, že jde o opatření bez rozpočtového dopadu a mělo být financováno z dosavadního limitu na platy v rámci rozpočtu MŠMT," upozorňuje za MFČR mluvčí Filip Běhal.

Přidejte, když na to máte

HlídacíPes.org proto vznesl další dotaz na MŠMT a pomyslný kruh se uzavřel, či spíše rozšířil ještě na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo školství tvrdí, že požadovalo, aby vláda navýšení horní hranice příplatku zohlednila ve výdajích státního rozpočtu.

"Ministerstvo práce a sociálních věcí (jako předkladatel materiálu) tuto připomínku vypořádalo s tím, že se zvýšením horní hranice rozpětí zvláštního příplatku a příplatku za ztížené pracovní prostředí nejsou spojeny žádné finanční dopady," konstatuje tiskový odbor Ministerstva školství.

Přeloženo – je ryze na ředitelích škol, zda limit zvýší nebo ne. A to jen tehdy, pokud na to sami mají ve svých rozpočtech.

"O výši příplatku rozhoduje sice ředitel školy, ale závisí na tom, kolik peněz dostane navíc kromě prostředků na tarify. Většinou je to tak, že peníze navíc nedostane, takže ten příplatek je blíže dolní hranici než horní – obzvláště na ZŠ, kde je ale práce třídního náročnější než na SŠ – takže to je spíš naopak, než by to mělo být," říká Sárközi.

Správně by podle něj mělo Ministerstvo školství posílat alespoň středovou hodnotu. "Středová hodnota před navýšením byla 700 Kč měsíčně, nyní by měla být 850 Kč měsíčně. Realita je ale taková, že řada třídních dostane k platu 400 až 700 Kč měsíčně. Doporučuji si to přepočítat na hodinu. Práce třídních obnáší zhruba 20 hodin měsíčně navíc oproti práci netřídních učitelů," dodává Sárközi.

Pedagogická komora proto usiluje o přesun tohoto tzv. zvláštního příplatku do zákoníku práce a o jeho navýšení na 2 500 až 3 500 Kč. Na konci června o tomto návrhu, který podali poslanci KDU-ČSL, mají hlasovat poslanci.

Jen třídních učitelů je v Česku zhruba 65 tisíc, náklady na zvýšení příplatku by dosáhly zhruba dvou miliard korun.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky