„Všichni víme, že dokud Vladimir Putin bude v Kremlu, není ohrožena jenom Ukrajina a další státy Pobaltí, ale jsme ohroženi i my. Ve všech dalších souvisejících dopadech v oblasti energií, ekonomiky je destabilizován a ohrožen celý svět,“ řekl Jurečka.

„Když někdo ubližuje bezbrannému, páchá bezpráví, ubližuje dětem, ženám, starým lidem, tak prostě nemůžeme stát bokem. Musíme si vyhrnout rukávy a dát někomu takovému přes držku,“ dodal politik, který KDU-ČSL vede od ledna 2020.

Zvládnout uprchlickou vlnu se podle Jurečky podařilo i díky občanům a firmám. Česko umí být ve výjimečných situacích velmi solidární, což dokazuje také solidarita po povodních v letech 1997 a 2002 nebo po loňském tornádu na jižní Moravě, uvedl.

Ocenil, že nikdo z pěti stran vládní koalice ani na vteřinu nepochyboval o tom, jakou má Česko pozici vůči Rusku a jakou pomoc má nabídnout Ukrajině, ať už přímo ukrajinské vládě a lidu, nebo příchozím uprchlíkům. Jurečka také vyzval lidovce, aby aktivně čelili dezinformacím na sociálních sítích či při debatách. Je podle něj nutné zabránit tomu, aby se téma pomoci válečným uprchlíkům zvrhlo v politický souboj.

KDU-ČSL by podle Jurečky měla pracovat tak, aby koaliční vláda obhájila mandát v příštích volbách a mohla realizovat své záměry koncepčně po dobu přinejmenším osmi let. Jurečka v projevu shrnul cestu lidovců do volební koalice s ODS a TOP 09 a později vládního subjektu, který tato koalice pod hlavičkou Spolu vytvořila loni se Starosty a Piráty.

Kromě resortních cílů jako digitalizace žádostí o dávky nebo důchodová reforma, klimatická změna a sucho, se KDU-ČSL musí podle Jurečky zaměřit také například na schopnost čelit nesnášenlivosti, xenofobii a dezinformacím.

Na začátku sjezdu vystoupil také ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis, který požádal přítomné senátory a poslance, aby český parlament uznal zločiny ruského vojska na Ukrajině za genocidu, jak to již přijali v Estonsku a Lotyšsku.

Jurečka neměl ve volbě protikandidáta

Jurečka povede vládní KDU-ČSL i nadále. Na stranickém sjezdu v Ostravě dnes získal 224 z celkových 275 odevzdaných hlasů, tedy 81 procent. Ve volbě neměl protikandidáta, lidovce vede od ledna 2020, kdy v čele strany nahradil nynějšího šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného.

Pro Jurečku hlasovalo 224 delegátů, zdrželo se 30, proti bylo 14. Dalších sedm delegátů hlasovalo podle zástupců volební komise při elektronické volbě nesprávně, když nevyplnili žádnou volbu a pouze potvrdili hlas. „To, co jsem říkal, platí. Je těžká doba a musíme přidat ještě na plynu, abychom dělali naši práci lépe, protože lidé to od nás očekávají,“ řekl po zvolení Jurečka.

Prvním místopředsedou byl zvolen místopředseda Sněmovny Jan Bartošek, dostal 175 z 276 hlasů. Jeho protikandidátka, senátorka Šárka Jelínková, která funkci první místopředsedkyně obhajovala, dostala 95 hlasů.

Řadovým místopředsedou zůstal náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, nově jimi jsou senátorka a dřívější první místopředsedkyně Šárka Jelínková, poslanec Tom Philipp a náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo. Celkem hlasovalo 275 delegátů. Jelínková získala 225 hlasů, Philipp obdržel 198 hlasů, Hladík 163 a Curylo 159. Ve volbě neuspěli Robert Šťastný s 145 a Inga Petryčka s 88 hlasy. Navržena byla na sjezdu též Libuše Hubáčková, nakonec ale nekandidovala.

Členem předsednictva KDU-ČSL se nově stane předseda klubu lidoveckých europoslanců, kterým je aktuálně dosavadní místopředseda strany Tomáš Zdechovský.