„Rodí se konsensus, že parlamentní demokracie v současné podobě nemá další perspektivu a že země potřebuje změnu srovnatelně radikální, jakou byl rok 1989. To znamená naděje i rizika. Bude stačit vyměnit volební systém a některá další pravidla? Bude výsledkem přímá demokracie švýcarského typu? Nebo prezidentský systém a la Francie? Nebo diktatura prezidentů opírajících se o lidové masy, jakou známe z Latinské Ameriky? Nebo vláda odborníků řízených z Bruselu? Změnu bychom neměli chápat jako něco fatálního. Od roku 1800 se v našich zemích objevil pouze jediný politický systém s životností delší než 30 let – marxistický socialismus. V rámci Rakouska a později Rakouska-Uherska se totiž fakticky vystřídalo několik politických režimů s různými ústavami. A je zbytečné ronit slzy za odcházející formou parlamentní demokracie,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hampl.

Přinese nový režim stabilitu a spokojenost lidem?

Důležitější jsou podle Hampla jiné otázky a sice, zda bude nový režim respektovat občanské svobody. Státní správa má podle něho přirozenou tendenci zvětšovat se, chovat se despoticky a ubližovat lidem. Jedním z cílů dobrého státního zřízení je podle něho zabránit těmto tendencím.

Základní otázky dneška podle něho jsou, zda bude možné vést v novém režimu obyčejný slušný život, zda vznikne takové prostředí, kdy bude možné bez překážek pracovat, učit se, pěstovat přátelství, budovat rodiny, zakládat firmy a hledat vlastní štěstí vlastním způsobem.

„Dá nám takovou stabilitu, abychom nemuseli žít v neustálém strachu z vpádu hordy nájezdníků –promiňte, spoluobčanů, kteří své mírumilovné náboženství praktikují uřezáváním hlav a jinými pokojnými metodami? Zkrátka, je zapotřebí znovu promýšlet základní ústavní otázky a na současné spory o pravomoci se dívat z tohoto pohledu,“ říká Hampl.

ODS a TOP 09 slaboduše pokřikují

Podle Hampla fakt, že Zeman jmenoval premiéra vlády odborníků Jiřího Rusnoka, obyvatelům České republiky nejspíš nepřinese žádnou viditelnou změnu – ani pozitivní, ani negativní: „Přímo volený prezident dělá přesně to, co se dá čekat od přímo voleného prezidenta. Využívání celý rozsah pravomocí, mistrně taktizuje a udržuje pohromadě koalici, která ho vynesla k moci.“ Lze se tedy prý domnívat, že jeho hlavním cílem bude zavést určitý systém a pořádek.

Takzvaná pravice, ODS a TOP 09 křičí, že jmenování Rusnokovy vlády je na hraně či za hranou ústavy. Objevují se i přirovnání k Únoru 1948. Není takové přirovnání přepálené? „Na to je jednoduchá odpověď. Pokud si někdo myslí, že prezident porušuje ústavu, nechť ho žaluje u Ústavního soudu. Pokřikovat cosi o porušování ústavy do médií, to je slaboduché. I proto, že to nikoho nezajímá. Až na tu partu lidí, která žije tím, zda má nějaký kavárenský intelektuál na vizitce ´docent´ nebo ´profesor´,“ odpovídá sociolog Hampl.