Podle odborníků na výživu je pojídání hmyzu velmi ekologické. V porovnání s chovem skotu na maso, který zatěžuje životní prostředí víc než využívání některých alternativních zdrojů potravy, kam patří i hmyzí pochoutky.

Hmyz by se přitom dal považovat za "superpotravinu", která by mohla pomoci odvrátit hladomor. 

Nezamáčknout, ale rovnou sníst

"Našim záměrem je nabídnout lidem v rámci trhu s potravinami jiný druh proteinů. Největším úkolem, který je před námi, je přesvědčit další lidi, aby naše jídlo ochutnali," říká původem Mexičanka Franciska Monica Martinezová z kalifornského hmyzího bistra Don Bugito (Pan Brouček), která Američanům nabízí hmyzí speciality ze své země.

Hosté si v jejím bistru mohou pochutnávat na cvrčcích s čokoládovou polevou nebo na červovi s pikantním kořením.

Mnoho návštěvníků se samozřejmě ze začátku zděsí, když jim přinesou nevábně vypadající pochoutku. Později ale přiznávají, že brouci a červy mají zajímavou chuť. "Nemůžu říct, že bych to jedla každý den, ale je to zábava a je to v pohodě," přiznává jedna z návštěvnic bistra Leslie Foremanová.

Brouci v sušenkách jako laskomina

Hmyz jako alternativní příjem bílkovin roky propaguje i OSN jako jednu z možností, jak v mnoha zemích zlepšit výživu obyvatel.

Kromě restaurací zkoušejí hmyz i jiné podniky zaměřené na potravinářství. Cukrářství v Bitty Foods v městě Barkley nabízí pomerančovo-zázvorové sušenky z mouky, která je vytvořena z rozemletých cvrčků. "Lidi nejprve začnou zkoušet jíst hmyz v práškové formě, skrytý v potravinách, aby nebyl vidět, než se odhodlají učinit velký skok a jíst celé brouky," tvrdí šéfka cukrárny Megan Millerová.

Ve Spojených státech také postupně vznikají farmy, zaměřené na chov hmyzu. Patří mezi ně i Big Cricet Farms (Cvrččí farma), která do podniků napříč USA dodává asi 3,6 tisíce kilogramů cvrčků měsíčně a v budoucnosti chce zvýšit svoji kapacitu až na 11,3 kilogramů za měsíc.