Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent. Zpravodaj Vladislav Vilímec uvedl, že pokud by pro letošek platy zmrazeny nebyly, příští rok by stouply asi o tři procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová nynější návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. „Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno, nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ zdůraznila. Schillerová poukazovala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply o zhruba 11 000 korun.

„Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na 100 let,“ poznamenal Vilímec. Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce,“ řekl Vilímec. Goláň pokládá návrh na zmrazení platů za populistické předvolební gesto.

Senátor Michael Canov uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. „Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli,“ konstatoval Jiří Čunek. Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona budou od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Vládní novela předpokládala, že platová základna pro vrcholné politiky i pro některé další státní představitele kromě soudců zůstane na letošní úrovni i pro léta 2022 až 2026. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.

Plat řadového poslance a senátora za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96 300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321 000 korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258 600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135 600 korun. Společně s platy politikům vzrostou i měsíční náhrady.