(AKTUALIZOVÁNO) Mezi dnes potrestanými činiteli je šéf bezpečnostního úřadu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang Čchen Ming-kuo, bývalý předák vládnoucí komunistické strany v této oblasti Ču Chaj-lun a dva další přední činitelé provincie Wang Ťün-čeng a Wang Ming-šan. Všichni budou mít zmrazený majetek v EU a nebudou smět cestovat na její území. Potrestána byla i čínská společnost odpovědná za fungování detenčních center, v nichž jsou podle některých západních zemí Ujguři vystavováni mučení, nucené práci a ženy nucené sterilizaci.

Unijní diplomacie konstatovala, že potrestaní hráli „aktivní roli při vytváření a zavádění čínské politiky v Sin-ťiangu, která mezi jiným zahrnuje rozsáhlé svévolné zatýkání, rozsáhlé sledování, indoktrinaci, ponižující zacházení stejně jako porušování svobody náboženství či vyznání“.

EU k sankcím sáhla v den, kdy na návštěvu Evropy přilétá nový americký ministr zahraničí Antony Blinken. Spojené státy přijaly protičínské sankce již dříve a označují čínský přístup k Ujgurům za genocidu. Washington chce dlouhodobě sladit svou politiku vůči Číně s Bruselem, některé unijní země však kvůli obchodním zájmům prosazují opatrnější postup.

(14:23, původní zpráva) Právě přístup země k Ujgurům mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s ujgurskou muslimskou menšinou. Peking před přijetím sankcí dopředu EU varoval.

Evropské země se shodly na vůbec prvních postizích za porušování lidských práv v Číně od masakru demonstrujících studentů na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v roce 1989. V reakci na něj zakázalo tehdejší evropské společenství vývoz zbraní do Číny, který platí dodnes.

Unie k potrestání čínských činitelů využila nový globální sankční režim, který jí umožňuje pružněji reagovat na porušování lidských práv kdekoli ve světě. Dnes v jeho rámci zavedla podobné tresty také vůči dvěma činitelům z ruského Čečenska kvůli tamnímu porušování práv sexuálních menšin. Potrestáno bylo i dalších pět lidí a dva subjekty ze Severní Koreje, Libye, Eritreje a Jižního Súdánu.

V posledních několika letech stovky Ujgurů a členové dalších etnických menšin v Číně, například Kazaši, vypovídají o tom, že byli drženi v internačních táborech. Taková zařízení jsou součástí vládní kampaně, která usiluje o násilnou asimilaci etnických menšin, někdy i za použití mučení a nucených prací. V táborech se odehrává také sexuální násilí na ženách a nucené sterilizace. Peking tvrdí, že tábory (kterými prošlo více než milion lidí) jsou „střediska odborného vzdělávání“, která mají údajně předcházet extremismu a terorismu.