O Číně se často hovoří v souvislosti s ekonomickým růstem a silnější intenzitou obchodních a ekonomických vazeb na západní země. Ne dost se ale mluví také o dlouhodobé snaze čínského režimu vymazat ujgurskou populaci i kulturu — odborníci na lidská práva čínské pronásledování této menšiny označují jako kulturní genocidu. Teď k tomu navíc přibyl další důkaz.

Čína od roku 2016 zadržela asi milion Ujgurů v jejich domovském regionu v Sin-ťiangu. Přemístila je do stovek různých převýchovných táborů, a to pod záminkou asimilovat je mezi čínskou populaci a snížit údajné riziko náboženského extremismu a teroristické hrozby, kterou podle vlády představují. Čínská oprese zahrnuje nucené potraty, sterilizaci, znásilňování, zatýkání, nucené práce, ale také potlačování a ničení kulturních a náboženských tradic a intenzivní dohled. Spojené státy i Kanada obvinily kvůli tomu Peking z genocidy.

Nově uniklá zpráva, omylem publikovaná online, naznačuje, že Čína pracuje na systematickém vystěhování Ujgurů z jejich regionu. Snaží se je asimilovat do čínské kultury tím, že je posílá pracovat na místa po celé zemi v rámci státního profesního programu. Peking nabízí Ujgurům práci tisíce mil od jejich regionu a nutí je, aby ji přijali. Tak narušuje jejich osobní i regionální identitu, pokouší se měnit jejich životní styl i myšlení. Pracovní programy mají redukovat populační hustotu ujgurské etnické menšiny. Společně s tím Čína usiluje o zvýšení podílu „Chanů“, převažujícího čínského etnika, v oblastech původně ujgurských.

Přesídlování Ujgurů je podle zprávy metoda asimilace ujgurské menšiny — Čína popisuje detenci Ujgurů a další aktivity jako způsob, jak je „převychovat“. Návštěvník detenčního tábora řekl v roce 2018 BBC třeba to, že viděl lidi, kteří jsou nucení zpívat propagandistické písně, aby dostali najíst.

Nucené přesídlení za prací

Podle uniklého dokumentu mají Ujgurové postupně „změnit své myšlení a transformovat své hodnoty a pohled na život skrze změnu prostředí a práci“. Přesídlení Ujgurů má být prostředkem jak „zmírnit negativní dopady náboženství“. Podle autorů zprávy totiž existuje velké množství ujgurských dělníků, kteří pro režim představují hrozbu — cíl přesídlování Ujgurů za prací není ekonomický, ale politický a demografický. Jde o součást kampaně za kulturní a demografickou genocidu Ujgurů.

„Vládní dokumenty uvádějí, že přesídlování za prací je součástí zvýšení kvality populace — koncept běžně známý z politiky rodinného plánování a spojený s eugenikou,“ píše Adrian Zenz. Čínská vláda pro BBC uvedla, že Zenzova analýza „odráží osobní názor autora a velká část obsahu není v souladu s fakty“.

„Existují podstatné důkazy, že čínská vláda provádí rozsáhlý a systematický útok na ujgurské obyvatelstvo. (...) Dochází ke zločinům proti lidskosti skrze násilný přesun a pronásledování,“ uvedla Erin Farrell Rosenbergová z Pamětního muzea holocaustu v USA, která uniklou zprávu analyzovala.

Zenz i Rosenbergová vyjádřili znepokojení nad tím, že na programy ujgurských přesunů se pohlíží především optikou nucené práce, a nikoliv v souvislosti s tím, že jde o vysídlení Ujgurů z jejich vlastních domovů a komunit — takové násilné přesuny Ujgurů i jejich oprese si podle nich zaslouží mezinárodní reakci.

Systém nátlaku

Přesídlování se týká i čínská snaha o propagandu. BBC popisuje třeba video, které vysílá čínský zpravodajský kanál komunistické strany. Spot ukazuje skupinu úředníků, kteří sedí pod rudým praporem a inzerují pracovní místa v provincii Anui. Po dvou dnech se k práci nepřihlásila ani jedna osoba z vesnice, a tak úředníci začali chodit od domu k domu. Úředníci mluví s jedním z místních Ujgurů, který se zdráhá svou dceru poslat za prací tak daleko: „Musí tu být někdo jiný, kdo byl šel. Můžeme si vydělat na živobytí tady, nechte nás žít takový život.“ Úředníci naléhají, až nakonec dcera svolí: „Půjdu, pokud půjdou ostatní.“ Video končí, když se mobilizovaní lidé loučí se svou rodinou a kulturou.

Profesorka Laura Murphyová je expertkou na lidská práva a novodobé otroctví na Sheffield Hallam University. Žila v Sin-ťiangu v letech 2004 až 2005. „Čínská vláda neustále tvrdí, že lidé se do těchto programů zapojují dobrovolně, ale to (video) ukazuje, že tento systém je systémem nátlaku. (…) I když příběh vypráví o tom, jak lidi vymanit z chudoby, existuje tu snaha zcela změnit život lidí, oddělit je od rodiny, rozptýlit populaci, změnit jejich jazyk a kulturu, jejich rodinné struktury, což pravděpodobně spíše zvýší míru chudoby, než že by ji to snižovalo.“

Autoři zprávy píší o úsilí jak bojovat proti chudobě, což má být navíc podepřeno také „zárukou dobrovolnosti“ práce a továrny pracovníkům mají umožnit svobodně odejít. Tato tvrzení jsou v rozporu s tím, jak podrobně je v uniklé zprávě popsán způsob, jak pracovní program funguje v praxi. Podle zprávy je třeba dosáhnout jistých cílů. Prefektura Chotan v době vzniku studie vyvezla 250 tisíc pracovníků, což je pětina její celkové populace v produktivním věku. Je tu tlak dané cíle plnit, náborové stanice jsou zřízené v každé vesnici a úředníci mají za úkol kolektivně mobilizovat a navštěvovat domácnosti.

Všichni rekruti pracovních programů musí podle zprávy projít „politickým myšlenkovým vzděláním“. Následně jsou transportováni do továren ve skupinách a „doprovázeni politickými pohlaváry, aby byla dodržená bezpečnost“. Zemědělcům, kteří nechtějí opustit své pozemky nebo stáda, se doporučuje, aby je převedli pod centralizovaný vládní systém, který je bude spravovat v jejich nepřítomnosti. Když lidé dorazí do továren, jsou podřízeni centralizovanému řízení úředníků, kteří s nimi „jedí a žijí“.