Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes -3°C Skoro jasno

Genocida Ujgurů: Uniklá studie dokazuje snahy Číny vymazat ujgurskou kulturu

Genocida Ujgurů: Uniklá studie dokazuje snahy Číny vymazat ujgurskou kulturu
Členové ujgurské menšiny protestují před čínským konzulátem v Istanbulu, žádají zprávy o svých zmizelých příbuzných | zdroj: Profimedia

Na internet unikla čínská zpráva o státním pracovním programu pro ujgurskou menšinu. Ujgurové jsou nuceni přijímat práci tisíce kilometrů od svého regionu. Státní pracovní programy mají redukovat populační hustotu ujgurské etnické menšiny. Peking je dlouhodobě považuje za riziko a program je jen dalším důkazem, že se čínská vláda snaží jejich kulturu vymazat.

O Číně se často hovoří v souvislosti s ekonomickým růstem a silnější intenzitou obchodních a ekonomických vazeb na západní země. Ne dost se ale mluví také o dlouhodobé snaze čínského režimu vymazat ujgurskou populaci i kulturu — odborníci na lidská práva čínské pronásledování této menšiny označují jako kulturní genocidu. Teď k tomu navíc přibyl další důkaz.

Čína od roku 2016 zadržela asi milion Ujgurů v jejich domovském regionu v Sin-ťiangu. Přemístila je do stovek různých převýchovných táborů, a to pod záminkou asimilovat je mezi čínskou populaci a snížit údajné riziko náboženského extremismu a teroristické hrozby, kterou podle vlády představují. Čínská oprese zahrnuje nucené potraty, sterilizaci, znásilňování, zatýkání, nucené práce, ale také potlačování a ničení kulturních a náboženských tradic a intenzivní dohled. Spojené státy i Kanada obvinily kvůli tomu Peking z genocidy.

Nově uniklá zpráva, omylem publikovaná online, naznačuje, že Čína pracuje na systematickém vystěhování Ujgurů z jejich regionu. Snaží se je asimilovat do čínské kultury tím, že je posílá pracovat na místa po celé zemi v rámci státního profesního programu. Peking nabízí Ujgurům práci tisíce mil od jejich regionu a nutí je, aby ji přijali. Tak narušuje jejich osobní i regionální identitu, pokouší se měnit jejich životní styl i myšlení. Pracovní programy mají redukovat populační hustotu ujgurské etnické menšiny. Společně s tím Čína usiluje o zvýšení podílu „Chanů“, převažujícího čínského etnika, v oblastech původně ujgurských.

Čínská zpráva akademiků z univerzity Nankai v městě Tchien-ťin byla původně určena pro vysoké úředníky, ale omylem se objevila online. Následně byla archivovaná Adrianem Zenzem, akademikem zabývajícím se čínskými aktivitami v Sin-ťiangu, ještě než došlo k jejímu smazání v polovině roku 2020. Je založená na průzkumech provedených v Sin-ťiangu a byla publikovaná v prosinci 2019.

Přesídlování Ujgurů je podle zprávy metoda asimilace ujgurské menšiny — Čína popisuje detenci Ujgurů a další aktivity jako způsob, jak je „převychovat“. Návštěvník detenčního tábora řekl v roce 2018 BBC třeba to, že viděl lidi, kteří jsou nucení zpívat propagandistické písně, aby dostali najíst.

Nucené přesídlení za prací

Podle uniklého dokumentu mají Ujgurové postupně „změnit své myšlení a transformovat své hodnoty a pohled na život skrze změnu prostředí a práci“. Přesídlení Ujgurů má být prostředkem jak „zmírnit negativní dopady náboženství“. Podle autorů zprávy totiž existuje velké množství ujgurských dělníků, kteří pro režim představují hrozbu — cíl přesídlování Ujgurů za prací není ekonomický, ale politický a demografický. Jde o součást kampaně za kulturní a demografickou genocidu Ujgurů.

„Vládní dokumenty uvádějí, že přesídlování za prací je součástí zvýšení kvality populace — koncept běžně známý z politiky rodinného plánování a spojený s eugenikou,“ píše Adrian Zenz. Čínská vláda pro BBC uvedla, že Zenzova analýza „odráží osobní názor autora a velká část obsahu není v souladu s fakty“.

„Existují podstatné důkazy, že čínská vláda provádí rozsáhlý a systematický útok na ujgurské obyvatelstvo. (...) Dochází ke zločinům proti lidskosti skrze násilný přesun a pronásledování,“ uvedla Erin Farrell Rosenbergová z Pamětního muzea holocaustu v USA, která uniklou zprávu analyzovala.

Ujgurské hnutí za nezávislost požaduje autonomii pro svůj domovský region Sin-ťiang. Ujgurové jsou turkické etnikum. Hnutí mimo jiné požaduje také přejmenování regionu. Sin-ťiang vnímá jako kolonizátorské jméno, navrhovaný název pro území je tedy třeba Východní Turkistán nebo Ujguristán. 

Zenz i Rosenbergová vyjádřili znepokojení nad tím, že na programy ujgurských přesunů se pohlíží především optikou nucené práce, a nikoliv v souvislosti s tím, že jde o vysídlení Ujgurů z jejich vlastních domovů a komunit — takové násilné přesuny Ujgurů i jejich oprese si podle nich zaslouží mezinárodní reakci.

Systém nátlaku

Přesídlování se týká i čínská snaha o propagandu. BBC popisuje třeba video, které vysílá čínský zpravodajský kanál komunistické strany. Spot ukazuje skupinu úředníků, kteří sedí pod rudým praporem a inzerují pracovní místa v provincii Anui. Po dvou dnech se k práci nepřihlásila ani jedna osoba z vesnice, a tak úředníci začali chodit od domu k domu. Úředníci mluví s jedním z místních Ujgurů, který se zdráhá svou dceru poslat za prací tak daleko: „Musí tu být někdo jiný, kdo byl šel. Můžeme si vydělat na živobytí tady, nechte nás žít takový život.“ Úředníci naléhají, až nakonec dcera svolí: „Půjdu, pokud půjdou ostatní.“ Video končí, když se mobilizovaní lidé loučí se svou rodinou a kulturou.

Profesorka Laura Murphyová je expertkou na lidská práva a novodobé otroctví na Sheffield Hallam University. Žila v Sin-ťiangu v letech 2004 až 2005. „Čínská vláda neustále tvrdí, že lidé se do těchto programů zapojují dobrovolně, ale to (video) ukazuje, že tento systém je systémem nátlaku. (…) I když příběh vypráví o tom, jak lidi vymanit z chudoby, existuje tu snaha zcela změnit život lidí, oddělit je od rodiny, rozptýlit populaci, změnit jejich jazyk a kulturu, jejich rodinné struktury, což pravděpodobně spíše zvýší míru chudoby, než že by ji to snižovalo.“

Přísnější přístup Číny k Sin-ťiangu lze vysledovat do let 2013 a 2014, kdy proběhly dva útoky — v Pekingu a v Kunmingu — ze kterých byli obvinění právě ujgurští islamisté a separatisté. Jádrem čínské reakce na útoky, v detenčních táborech i v rámci pracovních programů, byla snaha nahradit starou ujgurskou loajalitu vlastní kultuře a islámské víře „moderní“ materialistickou identitou a vynucenou oddaností komunistické straně.

Autoři zprávy píší o úsilí jak bojovat proti chudobě, což má být navíc podepřeno také „zárukou dobrovolnosti“ práce a továrny pracovníkům mají umožnit svobodně odejít. Tato tvrzení jsou v rozporu s tím, jak podrobně je v uniklé zprávě popsán způsob, jak pracovní program funguje v praxi. Podle zprávy je třeba dosáhnout jistých cílů. Prefektura Chotan v době vzniku studie vyvezla 250 tisíc pracovníků, což je pětina její celkové populace v produktivním věku. Je tu tlak dané cíle plnit, náborové stanice jsou zřízené v každé vesnici a úředníci mají za úkol kolektivně mobilizovat a navštěvovat domácnosti.

Všichni rekruti pracovních programů musí podle zprávy projít „politickým myšlenkovým vzděláním“. Následně jsou transportováni do továren ve skupinách a „doprovázeni politickými pohlaváry, aby byla dodržená bezpečnost“. Zemědělcům, kteří nechtějí opustit své pozemky nebo stáda, se doporučuje, aby je převedli pod centralizovaný vládní systém, který je bude spravovat v jejich nepřítomnosti. Když lidé dorazí do továren, jsou podřízeni centralizovanému řízení úředníků, kteří s nimi „jedí a žijí“. 

Zdroje: