"Úřady nechtějí připustit mezinárodní debatu o osudu původních národů žijících v Rusku. Po anexi Krymu je tato problematika pro Moskvu zvlášť citlivá," řekl listu Pavel Čikov, šéf humanitární organizace Agora. Ruské ministerstvo zahraničí se podle Vedomostí dokonce snažilo protestní nótou zmařit účast krymskotatarských vůdců Mustafy Džemileva a Refata Čubarova na newyorské konferenci. OSN ale ruskou stížnost zamítla.

Na Krymu žije poměrně velká menšina Tatarů, jejich počet se odhaduje na 200.000 až půl milionu. S březnovou ruskou okupací se Tataři nesmířili a jejich obavy z rusifikace a náboženského a etnického útlaku sílí. Džemilev žije na Ukrajině a na Krym se z rozhodnutí ruských úřadů vrátit nesmí. Minulý týden městský soud v Simferopolu rozhodl o vyklizení sídla neoficiálního parlamentu krymských Tatarů v centru města.

Problémy mají podle ruského listu i představitelé původních národů žijících na severu Ruska. Na moskevském letišti pasová služba odebrala cestovní doklady Rodionu Suljandzigovi, řediteli ruského Střediska pro podporu původních severských národů.

Valentina Sovkinová chtěla na konferenci v New Yorku hovořit o problémech malého etnika Sámů, žijícího na ruském Kolském poloostrově. Cestou na letiště ji napadli neznámí útočníci a byla vyslýchána policií. Podle ruských novinářů tak ruské úřady chtěly zabránit tomu, aby na půdě OSN zazněla kritika ekologických škod, které způsobuje těžba ropy a plynu v arktických nalezištích.