"Nahromaděnou zlost se český premiér rozhodl ventilovat na americkém prezidentovi Baracku Obamovi, když prohlásil, že jeho plán řešení krize stimulováním poptávky je 'cestou do pekel'. Český premiér se má za co zlobit na nového amerického prezidenta. Politika Obamovy administrativy hodně přispěla k pádu jeho vlády," poznamenal deník, podle něhož "změna ve Washingtonu zasadila vážný úder české vládě a osobně premiéru Topolánkovi, ale za to přidala sil opozičním sociálním demokratům". Česko se sice po Lotyšsku a Maďarsku stalo třetí zemí EU, kde během krize padla vláda, ale k Topolánkově pádu podle listu nevedly ekonomické důvody; v Česku je situace mnohem příznivější a koruna jako nejstabilnější měna východní Evropy začala slábnout až po odvolání vlády. To se podle Kommersantu "stalo šokem pro celou Evropu". V minulosti se sice vyskytly podobné případy, "ale to, že EU přišla o vůdce během hospodářské krize, mnozí přijali jako katastrofu". Oficiálně sice nikdo Česko nekritizuje, ale list cituje nejmenovaný zdroj blízký Evropské komisi, podle něhož "Česko uvrhlo unii v chaos". Evropa nemá silného vůdce právě v okamžiku, kdy ve světě zuří krize, je třeba budovat vztahy s novou americkou vládou, řešit problémy energetiky a Íránu. Všichni si prý proto myslí, že rotující předsednictví se přežilo. Východisko představuje lisabonská smlouva, ale Česko "v nejbližší době může zasadit unii druhý, ještě silnější úder", pokud Senát bude hlasovat proti smlouvě. Šance na ratifikaci nejsou podle listu velké: většinu v horní komoře mají tradičně euroskeptičtí členové Topolánkovy strany, kteří teď mají příležitost pomstít se svým protivníkům ze sociální demokracie, aktivně podporujícím nová pravidla EU. Jestli proti smlouvě vystoupí po Irsku i Česko, nejspíše nebude nikdy přijata. "V takovém případě, vzhledem k reáliím ekonomické krize, bohaté státy západní Evropy mohou nadlouho ztratit chuť těsněji se integrovat se svými východoevropskými sousedy," domnívá se deník. Závěrem Kommersant poznamenává, že osud sjednocené Evropy se dnes paradoxně nachází v rukou jednoho z jejích nejznámějších odpůrců, prezidenta Václava Klause, který má jmenovat nového premiéra. Ačkoliv je Topolánek přesvědčen, že jím bude on, prezident může překvapit. Každopádně však Klaus udělá vše, aby do konce českého předsednictví a nových parlamentních voleb sehrával v zemi klíčovou roli. "O dalším osudu evropské integrace může rozhodovat sám, bez konzultací s novým premiérem." Vládní Rossijskaja gazeta už předvídá, že i v případě dočasného setrvání Topolánka v křesle premiéra "politická krize v Česku stejně bude mít vážné následky pro EU". Podle deníku nelze vyloučit, že se nyní k moci dostanou síly odmítající posílení unie. To, že se předsednickou zemí může stát tak euroskeptický stát, je podle listu "nesmysl" a "hrozba" současně, a to tím spíše, že unie má nyní řešit krizi jako nejvážnější úkol ve své historii. Mezitím však hospodářská krize přechází v politickou, o čemž svědčí pády vlád mimo jiné v Česku, Maďarsku a Pobaltí. Situaci lze prý přirovnat k "efektu domina", kdy padaly vlády po zhroucení Varšavské smlouvy před 20 lety. Západem se šíří panika a unie slábne před očima. V Česku se k tomu přidala slabost vlády a otevřený spor mezi prezidentem Klausem a premiérem Topolánkem o "velkých" evropských otázkách. "To, co se odehrálo v Česku, to se odehraje i v dalších zemích," míní komentátor. Předpovídá, že nyní Polsko zůstane vůči Rusku jediným předmostím NATO, Evropa však bude opouštět politiku odporu vůči Rusku. "Soudě podle vývoje situace, vše jde Rusku na ruku. Evropané ve své většině chápou, že během krize je třeba těsně spolupracovat s Ruskem, které disponuje zdroji nutnými pro obnovu západních ekonomik," soudí Rossijskaja gazeta. Protiraketový štít se tak jeví minulostí, mluvit se bude o spolupráci.