Ruské ministerstvo obrany dokonce otevřeně přiznává, že počet vojáků a rozsah cvičení přímo odpovídá měřítkům manévrů prováděných v nedalekém Pobaltí aliančními silami.

Rusové cvičí ochranu svých hranic, obranu mořských komunikací, pátrání po nepřátelských ponorkách a jejich likvidaci. Kromě Baltské flotily Rusové zapojili do cvičení i svá kosmická vojska. Manévrů se účastní i jednotky protiraketové obrany, do vzduchu byly povolány stíhačky Su-34, vrtulníky Mi-24 a bombardéry Tu-22M3.

NATO v Pobaltí

Aliance zahájila cvičení v Pobaltí o den dřív před Ruskem, tedy v pondělí. Manévrů se účastní 4,7 tisíce vojáků z deseti členských zemí. Jde o nejrozsáhlejší cvičení od ruské anexe Krymu.

Po březnové anexi Krymu, která vyděsila ruské sousedy, aliance posílila své aktivity u hranic s Ruskem, a to včetně i na území tří pobaltských republik. Estonsko, Litva a Lotyšsko, které vstoupily do NATO před deseti lety, se obávají rostoucí vojenské síly Ruska. Spojené státy kvůli uklidnění obav spojenců vyslaly do Pobaltí a Polska 600 výsadkářů.

Moskva tvrdí, že vyslání dodatečných sil NATO do střední a východní Evropy, a to i jen na omezenou dobu, odporuje dohodám. Washington naopak obviňuje Rusko, že se pokouší změnit "architekturu evropské bezpečnosti", a tak spojenci musejí dát najevo odhodlání bránit každou píď území členských zemí NATO.

To prý ale nezůstane bez odpovědi z ruské strany. "Budeme přijímat všechny nezbytné politické i vojenské kroky, abychom spolehlivě zajistili naši bezpečnost," řekl agentuře Interfax náměstek ministra zahraničí Vladimir Titov. Počínání NATO podle něj jen zvyšuje napětí i v tak napjaté situaci, a to by mohlo mít neblahé následky.