Basescu patří k barvitým postavám rumunské politické scény. Třiašedesátiletý vládce, někdejší námořní kapitán s dobrodružným životopisem, nikdy zcela přesvědčivě nevyvrátil podezření ze spolupráce s tajnou komunistickou policií Securitate, nicméně vždy patřil k několika málo opravdu pravicovým politikům v Rumunsku. V devadesátých letech opakovaně v různých kabinetech zastával post ministra dopravy, přičemž seszanen byl například i proto, že veřejně kritizobval pomalé tempo reforem. V roce 2000 se stal starostou Bukurešti a v roce 2004 vyhrál prezidenstké volby.

Jako první (!) rumunský prezident otevřeně odsoudil komunistický režim, čímž si vysloužil veřejnou kritiku od nacionalistů, levice i postkomunistů. Také dovedl zemi do Evropské unie, jejímž členem je Rumunsko od roku 2007.

Tehdy poprvé čelil odvolání. Sesadil jej parlament, ale podle rumunské ústavy musí takový krok potvrdit referendum. V něm Basescu drtivě zvítězil, neboť proti odvolání bylo 75% hlasujících. O měsíc později se tak Basescu s úspěchem vrátil do funkce. V roce 2009 ji v řádných volbách obhájil.

Nezničitelný Basescu

Když se v roce 2012 k moci dostal levicový premiér Victor Ponta, rozhodl se Baseska sesadit ještě jednou. Tentokrát zvolil prezident opačnou taktiku a vyzýval své příznivce, ať referendum bojkotují. Při nedostaečné účasti je totiž neplatné. Tak se i stalo a Basescu se zas vrátil do úřadu. Tentokrát kandidovat už nemůže a není vyloučeno, že ho v úřadu nahradí právě Ponta. Ani s druhým reálným adeptem Klausem Iohannisem nemá současný prezident nejlepší vztahy: ačkoli je Iohannis kandidátem pravicových stran, Basescu ho odmítl podpořit a v minulosti jej opakovaně nejmenoval premiérem, ač byl ofciálně nominován.

Basescu obohatil rumunskou politickou praxi i dalšími pozoruhodnostmi. Jednou z nich byla jeho dcera Elena, původně modelka a "Paris Hilton Transylvánie", jíž prosadil proti vůli straníků na kandidátku do Evropského parlamentu, kde Elena v období 2009-2014 skutečně zasedala.

V letošních prezidentských volbách se střetnou levicový premiér Victor Ponta se starostou města Sibiu a reprezentantem německé menšiny v Rumunsku Klausem Iohannisem. Iohannis stojí v čele Sibiu už od roku 2000 a je tam nesmírně populární. Mezi dalšími kandidáty, kteří ovšem nemají větší šanci na úspěch, je tradičně také ultrapravicový lídr a někdejší oficiální básník Ceauceskova režimu Corneliu Vadim Tudor nebo expremiér a současný předseda Senátu Calin Popescu-Tariceanu (i on měl vážný konflikt s Baseskem). Případné druhé kolo, patrně mezi Pontou a Iohannisem, se uskuteční 16. listopadu.