Opoziční síly ovšem trvají na svém původním požadavku odchodu Kaddáfího ze země. Zprávy z bojišť ale pro ně zatím nejsou příznivé. 

Vůdce opoziční národní rady Mustafá Abdal Džalíl prohlásil, že opozice je ochotna uvažovat o příměří, ale jen v případě, "že se Libyjci ve městech na západě budou moci svobodně vyjadřovat". Opozice také stále trvá na tom, že Kaddáfí i jeho rodina musejí ze země odejít. 

Na východě je po protiofenzivě Kaddáfího sil frontová linie podle agentury AFP poblíž Brigy. Kdo toto město kontroluje, prý není možné z nezávislých zdrojů zjistit. Podle AP však vládní síly opozičníky z Brigy vypudily a kudy přesně frontová linie vede, není jasné. 

V Misurátě se tvrdě bojuje

V západní Libyi vládní síly patrně omezují kontrolu povstalců nad jejich hlavní tamní baštou, přístavem Misurátou, napsala zase agentura Reuters. Dodala, že zprávy z Misuráty nelze nezávisle ověřit, "protože libyjské úřady nedovolují zahraničním novinářům z tohoto města svobodně referovat". 

Povstalci tvrdí, že by potřebovali lepší výzbroj - znovu to řekl vůdce opoziční národní rady Mustafá Abdal Džalíl, ale Západ, který v Libyi zasáhl vojensky de facto na jejich straně, v tomto bodě váhá. 

Alí Tarhúní, který má v národní radě na starosti finance, podle AP řekl, že povstalci dosáhli s Katarem dohody, podle které bude tento člen protikaddáfíovské koalice prodávat ropu z oblastí kontrolovaných povstalci a ti budou moci za stržené peníze kupovat zbraně. Katar se k tomu nevyjádřil a AP napsala, že zatím není jasné, jak by mechanismus fungoval. 

Nálety brzdí písečné bouře i obavy o civilisty

Švédský parlament v pátek schválil vyslání osmi stíhaček Gripen do operací v Libyi. Švédské stroje se ale budou podílet jen na zajištění bezletové zóny, ne na bombardování. Švédské tříměsíční mise se zúčastní 130 vojáků. 

Šéf sboru náčelníků štábů americké armády admirál Mike Mullen tvrdí, že koaliční nálety zničily čtvrtinu vojenských kapacit libyjské vlády. Neznamená to prý ale, že se Kaddáfího armáda rozpadá. Početně protivníka stále převyšuje desetinásobně. 

Reuters napsal, že nálety teď zbrzdily písečné bouře, ale i obavy, že by při nich mohlo být zabito více civilistů, protože Kaddáfího síly, na něž jsou namířeny, teď ve zvýšené míře působí v obydlených oblastech. Zvýšený počet civilních obětí by přitom mohl narušit shodu mezi západními a arabskými členy protikaddáfíovské koalice. 

Robertson: Bude to chtít pozemní operaci

Bývalý generální tajemník NATO George Robertson řekl, že pokud nebudou na Kaddáfího síly stačit letecké útoky, bude koalice pravděpodobně musit vyslat do Libye pozemní jednotky. 

Britská rozhlasová stanice BBC oznámila, že v Británii jednal v minulých dnech vyslanec libyjské vlády Muhammad Ismáíl. Britské ministerstvo zahraničí to sice nepotvrdilo, ale sdělilo, že při všech kontaktech s Libyjci trvá na tom, že Kaddáfí musí odstoupit. Spekuluje se o tom, že někteří z Kaddáfího synů jsou připraveni vyjednávat o odchodu celé rodiny nebo aspoň otce, a Ismáílova cesta se dává do souvislosti s možnou přípravou únikové cesty pro libyjské vedení. 

Libyjská vláda se pokouší se spojenci jednat

Bývalý šéf nejvyššího libyjského orgánu, Všeobecného lidového kongresu, Abdal Alí Ubajdí v Tripolisu řekl, že libyjská vláda se pokouší jednat s Brity, Francouzi a Američany o tom, aby "přestali zabíjet lidi", tedy aby zastavili bombardování, a o "vzájemně přijatelném řešení". 

Mluvčí britského premiéra řekl, že jeho vláda byla v posledních týdnech ve styku s mnoha libyjskými činiteli, ale odmítl uvést podrobnosti. Evropská unie v pátek oznámila, že pokud ji o to OSN požádá, zahájí v Libyi "humanitární vojenskou operaci". Mohla by trvat čtyři měsíce a už na ni bylo vyčleněno 7,9 milionu eur (asi 200 milionů korun). 

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) oznámil, že jeho delegace jedná na pozvání libyjských úřadů v Tripolisu o rozšíření humanitárních aktivit MVČK na celou zemi a první kontakty byly povzbudivé.