Na serveru Znamylekar.cz si o Ratmíru Rathovi lze přečíst, že „je silně nedoslýchavý, proto na něj musíte mluvit velmi nahlas a přes odhlučněné dveře je to slyšet až na chodbu.“ Ale také například „Jsem ráda, že jsem v Praze narazila na lékaře, který mi konečně pomohl od problémů, které mě provázely déle než rok.“

Redaktorku časopisu Týden Renátu Kalenskou jednaosmdesátiletý endokrinolog nejprve zhnusil sugestivním popisem svého trápení se svrabem, a posléze šokoval některými názory na kauzu svého syna. Neskrývá, že k němu má velmi blízký vztah.

„Miluju ho nejvíce ze všech lidí, které jsem měl v ruce. I přes všechny lumpárny s děvčaty, které dělal. Je to zkrátka moje krev,“ dojímá se muž, který v jednaosmdesáti letech stále provozuje lékařskou praxi. Za pravdu mu nechtěně dává i další příspěvek na diskusním serveru Znamylekar.cz: „Otec těžký narcis, syn těžký narcis.“

Rath byl bystrý již ve škole

Někdejší středočeský hejtman prý byl podle otce odmalička velmi svéhlavá osobnost. „Už v první třídě měl problém s paní učitelkou. On totiž, když něco věděl, tak na ní samozřejmě vletěl,“ vzpomíná otec. „Pak na něj paní učitelka měla vztek, že se tváří tak povýšeně.“

Na vysoké škole prý měl také často konflikty s autoritami. „David si sedl a řekl profesorům, že to, co přednášejí, je notoricky známé a že to poslouchat nebude.“ Vzpomínal rovněž, jakým způsobem jeho syn dělal zkoušku z marxismu. „Během studií byl xkrát předváděný, mě taky opakovaně popotahovali,“ vzpomíná.

V době sametové revoluce prý budoucí hejtman „sebral auto a jel lepit plakáty Havla." Týden o něm prý otec nevěděl. "Ani se neuráčil, aby mi řekl, kdy a kde bude.“ David Rath je prý podle něj celkově „málo ohebná osobnost. My jsme diskutovali, ale on si ode mě poradit nenechával.“