V souvislosti s ohrožením zbraněmi hromadného ničení zmínil Írán.

Aliance by podle Rasmussena měla rovněž na svém listopadovém summitu přijmout rozhodnutí o novém systému protiraketové obrany. O něm se nyní v bloku horečnatě diskutuje poté, co prezident USA Barack Obama loni změnil priority amerického protiraketového deštníku a zrušil plán na výstavbu prvků tohoto projektu v Česku a Polsku. 

Rasmussen na Bruselském fóru, což je pravidelné setkání nejrůznějších světových lídrů, ekonomů a politiků, prohlásil, že Evropa by měla převzít víc odpovědnosti za dění ve světě. Hrozby totiž nejsou v Evropě, ale mimo ni, což ukázaly třeba teroristické útoky v minulosti. 

Jednou z nejvážnějších hrozeb je šíření zbraní hromadného ničení. "Tato hrozba je reálná a narůstá," řekl s tím, že své raketové arzenály posiluje řada zemí. Konkrétně zmínil Írán, který je ostře kritizován mezinárodním společenstvím kvůli jadernému programu. To připomněl i šéf NATO, podle něhož navíc nejde jen o nukleární ambice Íránu, ale i o vývoj raket. Ty už nyní mohou zasáhnout některé státy aliance a Teherán navíc pracuje na dalších. 

Podle Rasmussena by společná protiraketová obrana byla jasným vzkazem, že je Evropa a její partneři na podobné hrozby připravena. Šéf aliance i proto vyzval Moskvu, aby se do budování "nové bezpečnostní architektury" zapojila. "Jedna bezpečnostní střecha by byla silným politickým symbolem, že Rusko je plným členem euroatlantické rodiny," řekl, i když připustil, že cesta k takovémuto společnému projektu nebude bez překážek. 

"Potřebujeme obranný protiraketový systém, který začlení nejen země NATO, ale i Rusko," uvedl šéf aliance. 

V protiraketové obraně klíčovou roli v alianci hrají Spojené státy. Ty v září představily změny původně budovaného systému protiraketové obrany. Administrativa Baracka Obamy tím ustoupila od plánů předchozího prezidenta George Bushe na vybudování prvků štítu v Česku a v Polsku. Tento záměr, který počítal s radarem v ČR a desítkou antiraket v Polsku, v minulosti ostře kritizovalo právě Rusko, které také nové Obamovo rozhodnutí uvítalo. 

Řada lídrů na fóru zdůraznila, že je třeba, aby se do debat o hrozbách a možnostech, jak jim čelit, víc zapojilo i Rusko. Jeho zapojení podle některých nahrává i nová dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o snížení počtu jaderných zbraní, která má být podepsána 8. dubna v Praze. 

EU podporuje úsilí mezinárodního společenství proti šíření jaderných zbraní, podotkl šéf Evropské komise José Barroso. "Proto nebudeme váhat s podporou nových sankcí vůči Íránu, pokud Teherán bude dál ignorovat obavy mezinárodního společenství," řekl. 

"Nemůže být pozitivnější signál našemu úsilí než zpráva o dohodě mezi Spojenými státy a Ruskem o nové dohodě START o snížení počtu jaderných zbraní," uvedl Barroso k dohodě, kterou označil za historickou. 

"Jsou to dobré zprávy," souhlasil Rasmussen, podle něhož to dá nový impulz i pro spolupráci mezi Ruskem a NATO. Tyto vztahy přitom v minulých letech provázely ostré spory vedoucí i k dočasnému přerušení styků kvůli předloňskému vojenskému zásahu Ruska proti Gruzii.