Ben Gvir řekl, že se vydal do jeruzalémského komplexu na vrcholu Chrámové hory, aby se pomodlil za návrat rukojmích, "ale bez bezohledné dohody". Dodal, že naléhá na premiéra Benjamina Netanjahua, aby nepodlehl mezinárodnímu tlaku a pokračoval ve vojenské kampani v Pásmu Gazy.

Chrámová hora, které muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita Al-Aksá.

Chrámová hora je pod správou muslimů, ale za bezpečnost areálu zodpovídá Izrael. Podle nepsané dohody mezi oběma stranami židé mohou místo ve vyhrazeném čase navštěvovat, nemohou se tam ale modlit. Izrael považuje celý Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem jejich budoucího státu. Izraelskou anexi východního Jeruzaléma z roku 1967 mezinárodní společenství neuznává.

Podle AP hrozí, že návštěva naruší citlivé rozhovory, jejichž cílem je dosáhnout příměří v devět měsíců trvající válce mezi Izraelem a Hamásem. Izraelští vyjednavači ve středu přistáli v Káhiře, aby pokračovali v rozhovorech. Návštěva se uskutečnila také jen několik dní před odjezdem Netanjahua do Spojených států, kde vystoupí v Kongresu.

Ben Gvir Chrámovou horu naposledy navštívil v květnu na protest proti jednostrannému uznání palestinského státu ze strany několika zemí. Palestinci považují mešitu za národní symbol a podobné návštěvy považují za provokaci. Napětí kolem tohoto komplexu bylo v minulosti příčinou násilností.