CVVM průzkum provádí již od roku 1991, lidé mají pomocí školního známkování ohodnotit, jaký mají k určitým zemím vztah. Slovensko letos jedničkou ohodnotilo 48 procent dotázaných a dvojkou 38 procent, Francie a Švédsko "výbornou" dostaly od 34 procent Čechů. 

Postoje Čechů ke Slovensku se výrazně nemění od roku 2001, předtím se v průběhu 90. let od rozdělení federace průběžně zvyšovaly. Stabilně pozitivní vztah chová česká veřejnost také vůči Francii, Švédsku, Itálii, Rakousku nebo Velké Británii. Všechny tyto země mají sympatie více než 60 procent Čechů. 

Kladné hodnocení převládá i v případě USA, Japonska, Německa a Polska. Maďarsko je sympatické polovině Čechů a Řecko hodnotí kladně 49 procent dotázaných. Ke skupině takzvaných západních států s výjimkou Německa chovala česká veřejnost největší sympatie v roce 1995. Tehdy tyto země v žebříčku oblíbenosti převyšovaly i dnes jasně vedoucí Slovensko. 

Nepříliš oblíbenými jsou Rusko a Čína

Vztah Čechů například k Turecku, Indii, Srbsku nebo Litvě není příliš jednoznačný. Pozitivní hodnocení, tedy "jedničky" a "dvojky", mírně převládají nad negativním, které představují "čtyřky" a "pětky". Lidé ale často tyto země hodnotí neutrální "trojkou" nebo odpovědí "nevím". 

V případě Ruska, Ukrajiny, Izraele a Číny sice negativní hodnocení převažují, ve srovnání s rokem 2010 ale obliba těchto zemí znatelně vzrostla. 

Na dně žebříčku je Afghánistán, který kladně hodnotí sedm procent Čechů, Írán s Irákem jsou na tom o procento lépe, Palestina má sympatie 11 procent české veřejnosti. 

V postojích k jednotlivým zemím existují podle CVVM některé sociodemografické rozdíly. Absolventi vysokých škol například v nadprůměrné míře vyjadřují sympatie Japonsku, Velké Británii, Indii, Litvě a Švédsku. Lidé se základním vzděláním častěji nemají na řadu zemí žádný názor. Mladší generace vnímá pozitivněji USA nebo Velkou Británii, lidé starší 60 let naopak kladně hodnotí Polsko a Rusko, negativně pak USA. 

Průzkumu, který se uskutečnil od 1. do 8. října, se zúčastnilo 1025 lidí.