Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.

„Odhadujeme, že průměrný starobní důchod, který je teď po červnové mimořádné valorizaci 20 200 korun, dojde na konci roku díky novým výměrám nových důchodů na 20 300 korun. Po 4. září budeme mít přesný výpočet valorizace, která bude 1. ledna. Z dat, která známe, víme, že to bude zhruba o 400 korun více. Dostaneme se v průměrné výši na 20 700 korun. Tato část půjde plně do základní výměry důchodů,“ uvedl Jurečka.

Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Letos činí 4040 korun. V zásluhové procentní výměře se pak odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počtu vychovaných dětí.

Důchody se podle zákona zvyšují pravidelně vždy od ledna o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Ve sněmovně je nyní novela, která má valorizace přibrzdit. Penze by měly růst o třetinu růstu reálných mezd jako do roku 2018 a o růst cen pro seniorské domácnosti.

Navržené změny po jejich prosazení nebudou mít na lednovou valorizaci podle ředitele ministerského odboru sociálního pojištění Tomáše Machance vliv. Výdělky kvůli vysoké inflaci reálně nerostou. Nominálně se ale zvyšují. Statistici informace o vývoji mezd ve druhém pololetí oznámí v září. „Na výběru pojistného vidíme, že růst mezd je poměrně robustní, proto očekáváme navýšení základní výměry někde kolem 400 korun,“ uvedl Machanec.

Do valorizace se má započítat růst cen od února do června. Ten činil pro domácnosti důchodců podle Jurečky 1,3 procenta. Celé navýšení by mělo putovat do základního dílu všech starobních, invalidních i pozůstalostních penzí tak, aby odpovídal desetině průměrné mzdy. Zásluhová část by se tedy tentokrát zvedat neměla.

Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Od letošního června se zvedl zhruba o 760 korun. Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody dalších 479 000. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.

Výdaje na penze výrazně rostou. Zvyšují se rychleji než příjmy. Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by ale deficit důchodového pojištění mohl činit kolem 80 miliard korun. Příští rok by se pak s třináctimiliardovou valorizací mohlo na důchody vyplatit přes 700 miliard korun.

Balíček zákonů k reformě penzí MPSV podle Jurečky zveřejní na konci září

Balíček zákonů s reformními změnami penzí se ministerstvo práce chystá předložit k připomínkám na konci září. Do konce roku by návrh měla projednat vláda, v prvním pololetí příštího roku parlament. Jednotlivá opatření by měla postupně začít platit od ledna 2025, řekl novinářům Jurečka.

Vláda svou reformu penzí představila 11. května. Balíček má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, výši garantovaného důchodu či dřívější penze náročných profesí. Opozice většinu vládních plánů kritizuje.

„Máme samozřejmě jasnou představu o celkovém balíčku důchodové reformy, o všech opatřeních, která děláme. Některá jsme zrychlili a předřadili do dřívější novelizace - to se týká valorizací a předčasných důchodů. Pak jsou některé věci v ozdravném balíčku - to se týká úprav odvodů OSVČ a dohodářů. Další opatření půjdou do legislativního procesu v průběhu druhého pololetí letošního roku, kdy nám na konci září začne připomínkové řízení, abychom do konce roku projednali návrh důchodové reformy ve vládě a v prvním pololetí v obou komorách parlamentu,“ uvedl Jurečka. Podle něj by většina změn z důchodového balíčku měla začít platit od ledna 2025.

„Zhruba u dvou až tří opatření počítáme, že jejich účinnost bude s ohledem na technické aspekty od roku 2026, nebo od roku 2027,“ řekl ministr. Dodal, že se ještě několik měsíců bude jednat o nastavení dřívějších penzí u náročných profesích. Zatím není jasné, kdo by měl mít možnost odcházet do důchodu dřív bez krácení pobírané částky.

Podle vládních plánů by se měl penzijní věk nastavit podle očekávané doby dožití každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes, část peněz by si lidé měli na stáří naspořit. Garantovaná penze by měla činit pětinu průměrné mzdy místo nynější desetiny. Manželé by mohli mít společný vyměřovací základ pro výpočet penze. Při něm by se za dobu mateřské a rodičovské či za dobu péče o blízké zohlednily fiktivní odvody, a to z průměrné mzdy. Upravená pravidla valorizací a předčasných penzí by měla platit od příštího roku, změny u živnostníků a dohodářů pak nejspíš od pololetí 2024.

Podle opozice návrh nepředstavuje reformu, ale jen úpravu parametrů. Někteří opoziční politici mluví o tom, že „vláda okrádá důchodce“ a zadlužování státu chce řešit na jejich úkor. Jurečka argumentuje tím, že průměrná starobní penze vzrostla za poslední rok a půl zhruba o 30 procent, důchody se snižovat nebudou a každý rok porostou. „Česká republika - jak se lidově říká - prošvihla několik dobrých příležitostí, kdy mohla udělat odvážnější důchodovou reformu a mohla ji udělat dříve. Dnes jsme v situaci, kdy ji děláme za minutu dvanáct,“ uvedl Jurečka. Podle něj má být spoření na stáří doplněk a v reformě je potřeba klást větší důraz na ocenění rodičovství.

Výdaje na penze výrazně rostou. Zvyšují se rychleji než příjmy. Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by deficit důchodového pojištění mohl činit kolem 80 miliard korun. Beze změn by v polovině století mohl v dnešních částkách činit kolem 350 miliard korun, podotkl šéf resortu práce. Úpravy mají propad zmírnit.

Jurečka řekl, že jednání o reformě s opozicí, odboráři a zaměstnavateli budou ještě pokračovat. Zmínil, že s opozičními politiky je shoda na „všech opatřeních, která znamenají zvýšení výdajů, nebo jsou neutrální“.