Jakl uvádí, že on sám podporovatel ideu amnestie již mnoho měsíců, ne-li déle. „Zdálo se mi, že je už konečně třeba něco nahlas říci k současné praxi policie, státních zástupců, soudců a také zákonodárců ve věcech trestního práva. Jsem rád, že se nakonec pan prezident pro ni rozhodl. Měl pro to jistě své důvody, vyhlášení amnestie je ryze individuální aktem,“ píše v komentáři pro ParlamentníListy.cz Jakl.

Amnestie je součástí demokratických systémů

Jakl uvádí, že prezidentovy důvody byly určitě odlišné než jeho. Sám Jakl argumentuje tím, že amnestie je stabilním článkem nejen našeho ústavního systému, ale i všech známých demokracií. „Není správné ji nadužívat, není správné ji dávat očekávatelně v pravidelných intervalech a není správné s její pomocí řešit stav vězeňství,“ říká Jakl.

Smysl amnestie vidí v něčem jiném. Jedná se podle něj o mimořádný krok pro mimořádné chvíle. „A je to příležitost, jak říci něco zásadního o našem trestním právu a o justiční praxi. Prezident v našem ústavním systému nemá zákonodárnou iniciativu a nemůže tedy navrhovat zákony či jejich změny. Ani zákon trestní. Nemá ani pravomoci metodicky řídit vyšetřovací a soudní mechanismy. Což je dobře,“ říká Jakl.