Přístup k internetu se pojí s větším pocitem pohody, tvrdí studie

V mnoha částech světa, včetně Evropy, vedly obavy z dopadů používání internetu k přijetí nových zákonů. Zpráva ale dospěla k závěru, že celkové výhody internetového připojení ukazují, že regulační orgány, které uvažují o přísnějších zákonech, by se měly opírat o údaje a neměly by se "řídit anekdotami“.

"Předpokládám, že tato práce bude v jistém smyslu vnímána v kontrastu s druhem současné společenské konverzace kolem technologií,“ řekl hlavní autor studie Andrew Przybylski z Oxfordské univerzity.

"Pokud chceme učinit on-line svět bezpečným pro mladé lidi, nemůžeme do toho jít se zbraní v ruce, pevným přesvědčením a univerzálním řešením - musíme se opravdu ujistit, že jsme citliví vůči tomu, aby naše názory změnila data,“ dodal.

Studie se nezabývala konkrétně sociálními sítěmi, na něž se zaměřuje většina nejostřejších debat o bezpečnosti na internetu, ale zvolila širší přístup k hodnocení internetového připojení.

Výzkumníci analyzovali údaje shromážděné v letech 2006 až 2021 od dvou milionů osob ve věku 15 až 99 let z celého světa, včetně zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky. Zjistili, že lidé, kteří měli přístup k internetu nebo jej aktivně používali, uváděli vyšší míru životní spokojenosti a sociální pohody.

Profesor statistiky Kevin McConway uvedl, že jde o velmi široce pojatý, ale přesto užitečný výzkum. "Je to výchozí bod, a když nic jiného, tak velmi vážně zpochybňuje názor, který zastávají někteří lidé, že internet je pro nás všechny špatný,“ napsal.

Výzkumníci zkoumali osm ukazatelů životní pohody, včetně životní spokojenosti, každodenních negativních a pozitivních zážitků a pocitů pohody v komunitě. Data v 85 procentech případů prokázala pozitivní a statisticky významné souvislosti mezi připojením k internetu a životní pohodou.

Výzkumníci uznali, že studie má své limity, zejména není schopna prokázat příčinu a následek. Autoři například nemohli zcela vyloučit možnost, že za tím, že se lidé cítí lépe, stojí zvýšení příjmů, které bylo rovněž spojeno s lepším přístupem k internetu.

Předchozí práce OII, kterou rovněž vedl Przybylski, zjistila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by globální rozšíření facebooku bylo spojeno s rozsáhlým psychickým poškozením. Stejně jako dřívější výzkum profesora Przybylského je i tato práce, provedená se spoluautorem profesorem Mattim Vuorrem, založena na informacích z Gallupova ústavu.