Centrem sporu je takzvané "Miranda warning", tedy povinné policejní upozornění vyšetřovaného na jeho ústavní práva. Název je odvozen od precedentní kauzy Miranda versus stát Arizona z roku 1966. Pravidlo vyšetřovatelům ukládá, aby zadrženého před výslechem upozornili na jeho právo nevypovídat a využít služeb advokáta. Pokud to policie neudělá, nemůže být výpověď vyslýchaného použita v procesu. 

Oprávněný veřejný zájem daný naléhavosti případu ale dává policistům právo na výjimku, a právě ta je nyní v kauze Džochara Carnajeva předmětem právních debat. Carmen Ortizová, státní zástupkyně USA pro stát Massachusetts, chce výjimky využít, aby bez zbytečných odkladů získala informace o případných Carnajevových komplicích či inspirátorech bostonského útoku. Její stanovisko podporují vlivní senátoři Lindsey Graham a John McCain.

Kdy obvinění proběhně

Řaa respektovaných právních expertů ale s takovým postupem nesouhlasí. Bezprostřední nebezpečí dalšího útoku podle nich nehrozí, a Džochar Carnajev je navíc americkým občanem, což uplatnění mimořádných výslechových metod zpochybňuje. Proti plánům Ortizové se stavějí i americké organizace hájící lidská práva. 

Otazníky vyvolává i způsob, jakým bude Carnajev obviněn. S předvoláním před federální soud na jihu Bostonu mohou prokurátoři počkat, než se podezřelý ze zranění zotaví. Mohou ale i požádat federálního soudce, aby se do nemocnice dostavil a Carnajeva obvinil tam. Po obvinění dostane Carnajev advokáta ex offo. 

Nejzávažnější obvinění, kterému může Carnajev čelit, je užití zbraně hromadného ničení k zabití lidí. Pokud by byl shledán vinným, hrozil by mu trest smrti. Protože jde o federální zločin, byla by taková hrozba reálná. Zatímco federální zákon uložení trestu smrti umožňuje, massachusettský trestní kodex absolutní trest nepřipouští.