Jak napsal britský list The Guardian, obdobný zákon připravuje i polský kabinet. Pro asi 6 tisíc Britů, kteří v Polsku žijí, se v něm počítá s ročním přechodným obdobím, během kterého jim bude zaručeno stejné zacházení, jako kdyby byli občany EU. Poláci rovněž chtějí nabídnout trvalý pobyt spolu s pracovním povolením těm Britům, kteří v zemi žijí více než pět let, a tříleté dočasné povolení k pobytu těm, kteří tam jsou méně než pět let.

Na brexit bez dohody se nyní připravuje i slovenská vláda, ujistil ve středu ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Dodal, že je rozpracovaný návrh zákona, který bude řešit některé praktické věci.

Na ujištěních pro Brity, že budou moci v EU i nadále beze změny žít, pracují i úřady v Německu, Francii, Itálii či Nizozemsku. Berlín například otevřel pro britské občany, kterých je v Německu asi 100 tisíc, registraci na internetu, Italové zase slibují zákon, který jejich práva ochrání.

Obavy z takzvaného neřízeného brexitu mají i obchodníci. Francouzská celní správa již zveřejnila na internetu podrobné informace pro podnikatele, jak se připravit na brexit a jeho případné formy. Do roku 2020 by rovněž tamní celní správa měla postupně najmout dalších 700 zaměstnanců, kteří budou mít na starosti kontroly na hranicích, zejména v přístavech Le Havre, Calais či Dunkerk a u kanálu La Manche.

Politici z přístavních měst se nicméně stále obávají, že brexit vyústí v chaos a dlouhé fronty, a proto je podle nich potřeba, aby vláda v Paříži přijala i další opatření, jak tomu zabránit. Jakákoli přijatá opatření, která situaci ulehčí, ale budou záležet na tom, zda podobné reciproční kroky podnikne i Londýn.

Německá kancléřka Angela Merkelová již loni na podzim zdůrazňovala důležitost vládních příprav na případnou nedohodu ohledně brexitu. Je potřeba podle ní zejména vyřešit status Britů žijících v Německu a naopak i Němců v Británii. I když mnoho detailů zatím nebylo zveřejněno, předpokládá se, že se Berlín na nadcházející situaci připravuje podobně jako Paříž, tedy i najímáním dalších zaměstnanců, uvedla BBC.

Výzva pro Irsko 

Asi největší výzvy čekají po neřízeném brexitu Irsko, které bude ze dne na den sdílet hranici s nečlenským státem EU. Británie přitom představuje pro Iry druhý největší exportní trh (po USA) a irské podniky dosud často využívaly britské území jako most pro své obchodování dále do Evropy. Irové mají proto v této souvislosti v plánu najmout dalších asi tisíc zaměstnanců - zhruba 700 do celní správy, 200 veterinářů pro kontroly zvířat a 120 dalších úředníků.

Odchod Británie z EU bez dohody zasáhne i další blízké unijní státy, zejména ty s významnými přístavy - kromě Francie tedy i Belgii či Nizozemsko. To již oznámilo plán na zaměstnání dalších 900 lidí v celní správě a dalších 145 veterinářů pro přístav v Rotterdamu.

S narůstajícím vytížením i větším množstvím zaměstnanců se bude muset změnit i infrastruktura přístavů. Jak poznamenal think tank IfG, budou muset být vybudovány nové silnice, parkoviště, kontrolní stanoviště či jiné budovy.

Britský velvyslanec v ČR Nick Archer nedávno ocenil návrh zákona, který má zajistit ochranu Britů žijících v Česku v případě odchodu Británie z EU bez dohody. Tento návrh počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během kterého bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Podle britského velvyslance je návrh v porovnání s plány ostatních zemí EU k Britům nejvstřícnější. "Jeví se jako nejštědřejší z návrhů, které doposud učinil kterýkoli členský stát, aby se Britové usadili," uvedl na twitteru.

V Česku žije podle odhadů na 8 tisíc Britů. Čeští politici ale zároveň chtějí, aby podobná pravidla přijali britští zákonodárci i pro Čechy žijící v Británii, kterých je okolo 40 tisíc.

Český vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček dnes uvedl, že sněmovna by mohla o návrhu hlasovat už příští týden. Žádná z českých sněmovních stran podle Hamáčka nechce  zrychlené projednání zákona vetovat.

Britští poslanci v úterý odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedmadvacítkou dojednala premiérka Theresa Mayová. Konzervativní předsedkyně vlády teď musí na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit v Dolní sněmovně do tří zasedacích dnů, tedy do 21. ledna, takzvaný "plán B". Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody.