Dnes je úterý 3. srpna 2021., Svátek má Miluše
Počasí dnes 23°C Dešťové přeháňky

Případ vraždící bestie: Výročí jednoho z nejhorších masakrů v poválečné Evropě

Případ vraždící bestie: Výročí jednoho z nejhorších masakrů v poválečné Evropě
Tento snímek byl vyfocený jen pár minut po výbuchu v Oslu, který zosnoval Breivik | zdroj: Profimedia

Evropa trne hrůzou z teroristů vraždících ve jménu Alláha. Málokterý z nich však zabil tolik lidí jako vyšinutý "ochránce křesťanství" a bojovník proti islamizaci starého kontinentu Anders Breivik. V pátek od jeho řádění uplyne pět let.

Norské království bylo pohádkově poklidnou zemí. Až do 22. července 2011, kdy monarchii a celý západní svět šokoval Anders Behring Breivik.

Uhlazený modrooký Nor tehdy chladnokrevně zavraždil 77 lidí. Byl to největší masakr v severské zemi od druhé světové války.

Breivik se stal nejhorším masovým vrahem v poválečných dějinách Norska. A až do minulého čtvrtka, kdy Tunisan s francouzským pasem Mohamed Lahouaiej Bouhlel zabil v Nice 84 lidí, byl i nejhorším "osamělým vlkem" (samostatně postupujícím teroristou), který kdy na Západě zaútočil. (Timothy McVeigh v roce 1995 odpálil bombu v kamionu u sídla federální úřadů v Oklahoma City a zabil 168 lidí. Za osamělého vlka však pokládán není, protože měl komplice). 

Odpálil bombu, střílel

Breivik před pěti lety nejprve odpálil bombu v zavazadlovém prostoru skříňové dodávky, kterou zaparkoval před vchodem do sídla norského premiéra v centru Oslo. Jeho podomácku vyrobená nálož ze směsi hnojiva a topného oleje zabila osm lidí, dvě stovky dalších zranila.

Potom druhým vozem a v policejní uniformě odjel do přístavu. Tam se nalodil na trajekt a vyplul na blízký ostrov Utøya, kde se na tábor sjelo šest stovek teenagerů z Ligy mladých pracujících (mládežnické organizace tehdy vládní Norské strany práce). Breivik se jim představil jako policejní důstojník a prokázal se falešným průkazem. Řekl, že po útoku v Oslu přijel chránit tábor a vyzval jeho účastníky, aby se kolem něj shromáždili. Pak je začal chladnokrevně střílet.

Nakonec je pronásledoval po ostrově. Střílel z pušky i z pistole nejprve na nohy, a když oběť ležela na zemi, zblízka jí vpálil kulku do hlavy.

Celkem na ostrově zastřelil 69 lidí a zranil 110 dalších.

Poté, co Breivika dostihli policisté, chvíli váhal. Nakonec odhodil zbraně a zvedl ruce nad hlavu.

Policisté v nedbalkách

Norská novinářka Asne Seierstadová v knize Jeden z nás: Příběh Anderse Breivika a masakru v Norsku popisuje neuvěřitelnou šňůru liknavostí a chyb policistů, na jejímž konci byl šokující počet obětí osamělého střelce.

Ještě před tím, než Breivik odpálil nálož před premiérským sídlem, telefonoval muž, který šel kolem, na tísňovou linku. Informoval, že podezřelých chlapík v policejní uniformě zaparkoval auto na zákazu přímo pod premiérovým oknem a do jiného přesedl.

Muž nadiktoval policistovi na telefonu značky obou aut. Policista je napsal veliteli na papírek. Velitel mu však nevěnoval pozornost. Až po výbuchu dal značky na vědomí policejním hlídkám v ulicích. V té době stál Breivik v dopravní zácpě v centru metropole. Přesto ho hlídky nezadržely.

Důvod byl prostý: Hlášení nebylo odesláno jako nouzové. Policista, který ukládal data na policejní server, opomenul informaci o hledaném voze přesunout do složky "sdílené soubory – varování".

Breivik tedy nerušeně přijel až do přístavu a krátce nato bez povšimnutí nasedl na trajekt plující na ostrov Utøya.

Tím však výčet policejních kiksů není úplný. Zpozdilo se také zásahové komando. Jeden pilot policejního vrtulníku měl dovolenou, druhý byl nemocný, a tak odzbrojená jednotka čekala v přístavu na trajekt, který by ji odvezl na ostrov. V té době už na pevninu doléhala střelba a na ostrově umírali lidé.

Divadlo u soudu

Další šanci nachystala Breivikovi norská justice. Poskytla mu pódium a syn diplomata a zdravotní sestry ho dokonale využil. Zjevně ho těšilo, že na sebe strhl pozornost. Hajloval na všechny strany, pasoval se na bojovníka proti "islamizaci Evropy", která "ohrožuje jeho svobody i svobody dalších obyvatel". Norskou stranu práce obvinil, že je k vyznavačům islámu příliš benevolentní a podporuje jejich přistěhovalectví do země.

Ve své řeči se ironicky omluvil za to, že nezabil víc stoupenců dánské levice a pravil, že žádný trestný čin vlastně nespáchal. "Zabíjel jsem vlastizrádce, to přece nemůže být trestné. Byl to preventivní zásah proti zrádcům státu. Možná krutý, ale zároveň nezbytný," prohlásil.

Soud byl pochopitelně jiného názoru. Za vraždy a teror poslal Breivika na 21 roků do vězení s možností prodloužit trest.

Osamělí vlci

Útoky osamělých vlků jsou pro zpravodajské služby noční můrou. Šance dostat se na jejich stopu je mizivá. U teroristické buňky, jejíž členové mezi sebou komunikují, je to výrazně snazší.

Osamělý vlk je sólista, o svých plánech se zpravidla nesvěřuje. Co připravuje, je pouze v jeho hlavě a do ní nikdo nevidí.

Breivik se ve svém profilu na Facebooku charakterizoval jako konzervativec a křesťan. Nic, z čeho by se dalo usuzovat na jeho zvrhlý plán. Až před tím, než nasedl do auta a odjel k sídlu premiéra, rozeslal na tisícovku mailových adres dokument podepsaný Andrew Berwick. Nazval ho manifestem a popsal v něm, co chystá a proč to chystá. Ve stejné době zveřejnil na YouTube video, ve kterém vyzval stejně smýšlející křesťany, aby "přijali mučednictví". 

To, že Breivik nebyl zastaven dřív, než odpálil bombu u premiérského sídla, není až tak zarážející. Alarmující je však to, že se po výbuchu dostal do tábora vládní strany a že tam mohl (půl hodiny), nerušeně střílet.

Nasnadě je otázka: Poučili se Norové z lekce, kterou jim pomatený bojovník proti islámu uštědřil? Odpověď bychom znali jen v případě, že by zaútočil Breivik 2.0. To však Norům (mimo vyšinutých jedinců) nemůže nikdo přát.

Anders Behring Breivik

narozen: 13 února 1979, Oslo (37 let)

národnost: norská

postavení: trestanec

trest: 21 let vězení za vraždu 77 lidí a terorismus

místo pobytu: věznice Skien, Norsko

víra: Norská luteránská církev, v posledních letech se hlásí k odinismu, předkřesťanskému germánskému pohanství oblíbenému mezi bílými rasisty

vzdělání: střední obchodní škola v Oslo

politická orientace: u soudu se označil za národního socialistu

Zdroje:
Vlastní