Česko by podle Halíka mělo na začátek alespoň přijmout zraněné syrské děti s rodinami. Odhaduje se ale, že Evropská unie odsouhlasí až půl milionu žádostí o azyl. Většina z nich sice putuje do Německa, ale z EU se v poslední době objevují hlasy, že by se uprchlíci měli "spravedlivě rozdělit" mezi členské státy.

Integrace běženců bude podle Halíka jednodušší v zemích, kde jich už určitá skupina žije, a proto je nutné o způsobu integrace uprchlíků více přemýšlet. "Je možné k přistěhovalectví přistupovat konstruktivně, nebo emotivně a rozvíjet vášně proti imigrantům," řekl v Otázkách.

V tom s ním souhlasí i sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl, podle kterého není Česko na příchod tak velkého množství uprchlíků připravené. Může za to údajně letitá izolace země. "Protože je to pro mnoho lidí imaginární hrůza něčeho neznámého a nedovedou si představit, jak se taková věc zvládne, zaujímají negativní postoj," uvedl Hartl. Upozornil zároveň, že by bezradné mohly být i úřady.

Také podle ekonoma Jana Švejnara nemá země propracovanou imigrační politiku, zároveň však pro Evropu vidí v přijetí uprchlíků velkou šanci. „Přijdou situace, kdy budeme muset integrovat – někdy jen dočasně – též běžence,“ upozornil Švejnar.

Tvrdí, že mohou v zásadě nastat dvě situace – buď vše vyvrcholí sílícím radikalismem, nebo to naopak Evropě i Česku pomůže. "Evropa jako celek potřebuje mladé lidi, v tomto směru může jít o pozitivní jev," konstatoval.