Při rozhodování o poplatcích je třeba zohlednit nemovitosti
6. 9. 2010 – 9:55 | Zpravodajství | red
Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků musí česká justice zohledňovat celkové majetkové poměry žadatelů, a zejména vlastnictví a způsob užívání nemovitostí. Soudy nemusí odpouštět poplatky žadatelům, kteří sice nemají žádnou hotovost, ale vlastní nemovitosti, jež pronajímají nebo s nimi obchodují.
Na druhou stranu nelze od lidí očekávat, že kvůli poplatkům zpeněží rodinné bydlení nebo rekreační objekty. Vyplývá to z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Jednotlivé senáty správního soudu dosud v podobných sporech rozhodovaly odlišným způsobem.
Jeden ze senátů zastával stanovisko, že pokud má někdo dvě nemovitosti, není nemajetný, a tedy nemá nárok na osvobození od soudních poplatků. Jiné senáty zastávaly mírnější postoj a tvrdily, že podobně striktní názor může znamenat omezení přístupu k soudu. Rozšířený senát, jehož stanoviska mají vyšší autoritu, nově vyložil, jakým způsobem podobné rozpory řešit. Jednoznačně se nepřiklonil ani na jednu stranu, spíše zdůraznil nutnost individuálního posouzení majetkových poměrů.
"Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků vychází soud nejen z finanční hotovosti, jíž žadatel disponuje, ale bere v úvahu i jeho celkové majetkové poměry včetně vlastnictví nemovitostí; to však samo o sobě není překážkou osvobození od soudních poplatků," stojí v usnesení rozšířeného senátu s předsedou Josefem Baxou.
Podle rozšířeného senátu lze peníze k úhradě poplatku získat prostřednictvím nemovitostí jen v případech, že vlastník s objekty obchoduje nebo je pronajímá. "Plní-li však nemovitost účel nezbytného rodinného bydlení či rekreace, nelze po účastníku řízení spravedlivě žádat, aby zpeněžil či zastavil nemovitost kvůli zaplacení poplatku ve výši například 2000 Kč," uvedli soudci. Zdůraznili, že zpeněžení či zadlužení nemovitosti je časově náročný úkon, který je ve vztahu k výši soudního poplatku neadekvátní a někdy i nevratný.
Z vlastnictví více nemovitostí však podle soudu na druhou stranu vyplývá, že majitel má peníze, z nichž nemovitosti udržuje, případně má dokonce nějaký výnos. "Vlastnictví nemovitosti, stejně jako jiných hodnotných věcí, tedy je jedním z hledisek, z nichž lze usuzovat na majetkové poměry, jakož i na prostředky, jimiž účastník disponuje. To však bude vždy záležet na konkrétních okolnostech, které nelze obecně kategorizovat," uzavřeli soudci.
Nejvyšší správní soud se v tomto konkrétním případě zabývá žádostí důchodkyně, která vede spor o odstranění dřevěné kůlny v obci Lštění na Benešovsku. Zažádala o odpuštění poplatků, protože má prý nízký důchod. Vlastní však dvě rekreační chaty a družstevní byt. Poté, co se vyjádřil rozšířený senát, prozkoumá žádost ženy znovu jeden z řádných senátů správního soudu.