Pavel navštívil Senát jako první ústavní instituci, a to tři týdny po své inauguraci. Jeho předchůdce Miloš Zeman zavítal mezi senátory naposledy v květnu 2014, tedy zhruba rok po nástupu do funkce. Senátoři opakovaně Zemana kritizovali. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) označil Pavlovu dnešní návštěvu za symbolický návrat k ústavnosti, normální politické kultuře a pro zemi prospěšné spolupráci.

„Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí, aby byly založené na vzájemném respektu k našim ústavním rolím,“ řekl Pavel před senátory. Postoje svých předchůdců k Senátu označil za někdy problematické. Kritický byl k Senátu zejména Zeman, jenž se o něm vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci a vyzýval k jejímu „vyhladovění“. Pavel věří, že jeho vztahy se Senátem budou „otevřené, korektní a vedené snahou nacházet společná řešení“.

Za jeden ze společných úkolů pokládá debaty o zahraniční politice. Prostřednictvím pravidelných schůzek vrcholných ústavních činitelů chce pomoci zahraniční politiku koordinovat tak, aby Česko mluvilo jedním hlasem.

S prvními třemi adepty na ústavní soudce se prezident sejde 3. dubna

Prezident řekl senátorům, že jim hodlá navrhnout na ústavní soudce jen takové kandidáty, o jejichž kvalitách nebude mít pochyby. Proces výběru bude podle něj průhledný - už oslovil právnické instituce, aby nominovaly vhodné kandidáty. S výběrem kandidátů mu pomáhá sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. „Nakonec vám navrhnu pouze takové kandidáty, s jejichž kvalitami budu sám naprosto souznít,“ zdůraznil. S prvními třemi adepty na ústavní soudce se prezident sejde 3. dubna, poté oznámí jejich jména. Pokud by se k adeptům objevily vážné výhrady, bude prezident hledat kompromis.

Letos končí mandát celkem sedmi ústavním soudcům. Kandidáty, které vybírá prezident, musí schválit Senát.

Vystrčil proceduru ocenil. Uvítal by, pokud by Senát návrhy obdržel v první třetině dubna, a mohl je tak projednat do začátku května, kdy končí mandát třem dosavadním soudcům.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. Už k 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.

Pavel ve svém dnešním projevu také řekl, že pravomoci Senátu a prezidenta jsou menší než Poslanecké sněmovny a vlády. „Ústavní rolí Senátu i prezidenta je spíše vyvažovat, korigovat, kontrolovat a někdy také brzdit, nebo naopak motivovat. Obě naše instituce hrají roli pojistky v politickém systému, dokonce i důležité pojistky demokracie,“ řekl. Chce využít svůj vliv a možnosti a vytvářet tlak, a to především na vládu.

Vystrčil jménem Senátu slíbil, že senátoři jsou připraveni respektovat prezidentský úřad a spolupracovat korektně a nezávisle. Po prezidentově projevu Vystrčil předal Pavlovi dva dárky - trvanlivý inkoust, který nevybledne, a pero s dnešním datem.