Dnes je čtvrtek 21. ledna 2021., Svátek má Běla
Počasí dnes 0°C Polojasno

Přestupný rok: Člověk vyzrál na vesmír, ale ochudil pár lidí o narozeniny

Přestupný rok: Člověk vyzrál na vesmír, ale ochudil pár lidí o narozeniny
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Říká se, že slavit narozeniny dopředu se nemá, protože to přináší smůlu. Lidé, kteří se narodili 29. února, tedy na přestupný rok, mají po většinu života jen dvě možnosti – slavit den předem, nebo naopak se zpožděním. 

Na celém světě žije méně než pět milionů lidí, kteří mají v rodném listě napsané magické datum 29. února. V Česku jich je necelých šest tisíc, přičemž lehce převažují ženy.

To je dost malá skupina na to, aby měli lidé pocit výjimečnosti, ale zároveň dost velká na to, aby část z nich vedla k založení vlastních komunit. Registrovat se mohou třeba do Honor Society of Leap Year Day Babies (Čestná společnost dětí přestupného roku). Ta je mezinárodní a dá se v ní najít i český zástupce. Respektive zástupkyně, a to jen jedna…

Dětem se špatně vysvětluje, jak to, že mají oficiální narozeniny jen jednou za čtyři roky. I proto vždy koncem února na dětských a rodinných fórech rodiče řeší, zda předávat dárky 28. února, nebo až 1. března. Metody jsou různé – někdy třeba rozhoduje to, zda se dítě narodilo dopoledne, nebo odpoledne…

V dospělosti přináší nevšední datum narození komplikace spíš na úřadech, kdy se stále občas může stát, že úřednice neví, do které kolonky člověka zařadit.

Čas nejde přesně zaškatulkovat

Člověk by přitom čekal, že za více než dva tisíce let, co fungují v nějaké podobě přestupné kalendáře, by si na to svět mohl zvyknout.

Naši předci nepotřebovali složité přístroje a techniku, aby spočítali, že "solární" nebo také "tropický" rok se od toho kalendářního lehce liší. Zatímco kalendář má 365 dní, Zemi trvá oběhnout Slunce o pár hodin déle. Konkrétně mu to trvá 365,24219 dne.

Je to sice jen pár hodin, ale kdyby se tento drobný detail pominul, mohli by se naši potomci jednu divit, že ve střední Evropě zdobí vánoční stromek, zatímco za okny je třicet stupňů ve stínu. Tedy pomineme-li globální oteplování…

Caesar jako průkopník

První se pokusil astronomii ohnout do pozemských čísel Julius Caesar, který v roce 46 před naším letopočtem zavedl přestupné roky. Jednoduše zaokrouhlil 365,24219 na 365,25 a do února vložil každé čtyři roky jeden den navíc.

Řešení to bylo opravdu chytré, ale problém rozcházení kalendářního roku s tropickým se tím tak úplně nevyřešil. Caesarovi následovníci totiž někde udělali chybu v počtech a pár let vkládali 29. února ne jednou za čtyři roky, ale jednou za tři.

To sice spravil v roce osm našeho letopočtu římský císař Augustus, ale i tak tu přebývalo každý rok jedenáct minut.

Minutka k minutce a je z toho 10 dní

Jak se minuty pomalu přičítaly, v 16. století už byl kalendářní rok o deset dní delší, než kolik zabere Zemi otáčka kolem Slunce. A to už není málo…

Nakonec musel zakročit papež Řehoř XIII., který na doporučení kalendářní komise vydal v roce 1582 bulu Inter gravissimas. Jedním výnosem tak oněch přebytečných deset dní zrušil, což se samozřejmě tehdejším lidem moc nelíbilo. Měli za to, že jim papež ukradl deset dní jejich života.

Bula ale nesloužila jen k nápravě minulosti, hlavní bylo zamezit tomu, aby podobná velká odchylka přírody od papíru vznikla do budoucna. Řehoř proto změnil i způsob, jakým se přestupné roky vkládají: Zavedl nové pravidlo o stoletích.

"Pokud přestupný rok připadá na celé století, přidává se den navíc jen, pokud je číslo zároveň dělitelné 400. Proto rok 1900 přestupný nebyl, ale 2000 ano," přiblížil serveru Quartz fyzik Judah Levine, jak funguje gregoriánský kalendář.

Ve jménu souznění člověka s vesmírem tak tedy děti narozené 29. února 2096 budou na oslavu svých prvních narozenin čekat plných osm let…

Zdroje:
Vlastní

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,090 26,170
USD 21,380 21,500
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma