Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 13°C Polojasno

Pravda o Bakalovi, Kellnerovi, Babišovi a dalších. A bude toho ještě víc

Pravda o Bakalovi, Kellnerovi, Babišovi a dalších. A bude toho ještě víc
Zdeněk Bakala | zdroj: Isifa.com

Přesně před dvaceti lety byla v České republice desetiprocentní inflace, sedmitisícová průměrná mzda, televize Nova zahájila své vysílání, Rádio Svobodná Evropa se přestěhovalo z Mnichova do Prahy a současný ministr financí Andrej Babiš odešel ze Slovenska do Čech a založil tu společnost Agrofert. Na rozjezd své podnikatelské kariéry si v příštích letech od Investiční a poštovní banky půjčil půlmiliardu korun. Právě v této zlatokopecké době docházelo nejen k redistribuci velkého majetku, ale také k redistribuci moci a vlivu.

Ve zlaté éře posttotalitní společnosti se zrodila impéria dnešních mocných – Agrofertu, PPF, Mostecké uhelné společnosti, OKD a dalších. Kdo si chce připomenout nedávnou minulost, která poznamenává i naši současnost, může si otevřít internetové stránky mapovani.cz, na nichž se dozví všechny možné souvislosti z toho, jak je v uplynulých dvaceti letech popsala česká média. „V té době se utvářely vztahové sítě, které jsou stále aktivní. Jde především o vztahy a souvislosti mezi velkou politikou a velkým byznysem,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz cíl projektu Mapování jeden z jeho tvůrců politik a publicista Petr Havlík.

Historie vzniku a růstu nejbohatších a nejvlivnějších hráčů v Česku

Na časové ose, která mapuje období od roku 1993 až 2013, si čtenář připomene nejdůležitější události z politiky, ekonomiky i společenského života. Může si tak srovnat vývoj ekonomiky, nezaměstnanosti, inflace i mezd. Kdo si dneska uvědomí, že v roce 1993, když vznikla Česká republika, jsme měli nezaměstnanost jen 3,5 procenta, ale průměrná mzda činila necelých šest tisíc korun, zato inflace byla dvacetiprocentní? Ovšem v roce 1988 už jsme si z práce nosili v průměru dvojnásobek - 11 801 korun a inflace byla „jen“ desetiprocentní. A tento vývoj pokračoval, mzdy rostly, inflace klesala, ale bohužel také rostla nezaměstnanost. Ale tato čísla, byť velmi zajímavá, zejména pro kritiky polistopadového vývoje, jsou doplněna neméně zajímavou časovou osou – historií a příběhy nejbohatších a nejvlivnějších majitelů českých firem– PPF, Agrofertu, Mostecké uhelné společnosti, OKD a Třineckých železáren.

Z Opavy až na konec světa

Z Opavy až na konec světa! Iluzi střídá deziluze, aneb kdo chce všechno…- tak začíná například příběh Zdeňka Bakaly a OKD. „Zdá se, jako by již v osmdesátých letech minulého století někdo Zdeňku Bakalovi roloval červený koberec. Úspěch střídal úspěch. V devadesátých letech strmě zvyšoval svůj vliv. Dosazoval své lidi do státních firem, režíroval převzetí IPB, měl svého muže v čele České národní banky. Ale pořád chtěl více. Jenže zapomněl na to, že ani za sebevětší peníze si svou vlastní minulost a dobrou pověst nelze koupit. Je to úděl všech posttotalitních miliardářů z bývalého východního bloku, i těch, kteří se učili řemeslu za velkou louží…“ Životní příběh miliardáře, vlastníka OKD a společnosti Economie, se postupně rozvíjí z řady článků zveřejněných v médiích během uplynulých dvaceti let, které jsou chronologicky seřazeny.

Myšlenka se zrodila v DOXU

Jak vůbec nápad vznikl? „Na jaře loňského roku jsme v centru DOX dělali pořad Časová osa. Se studenty jsme pověsili na velkou dvacetimetrovou plochu letopočty od roku 1990 až dodnes, k tomu jsme přidali pár důležitých událostí, pozvali jsme asi čtyřicet pamětníků, kteří měli chuť si osvěžit paměť a konfrontovat, jak se na tehdejší události dívají s časovým odstupem,“ vypráví Havlík. Akce byla prý velmi zajímavá a právě tam vznikla myšlenka udělat něco takového hlouběji a důkladněji, protože každý člověk si pamatuje jen určité fragmenty a není schopen ze sebe vychrlit encyklopedické znalosti všech důležitých příběhů. A tak v listopadu minulého roku vznikla internetová stránka, která se může dnes pochlubit několika desítkami tisíc návštěvníků denně.

Politika a byznys jsou propojené

Projekt na počátku podpořil i podnikatel a filantrop Karel Janeček. „Při rozjezdu se k tomu otevřeně přihlásil, přispěl i na rozjezd webu,“ ocenil Petr Havlík, že i „člověk v jeho věku má zájem poznat minulost důkladněji“. I když se při svém mapování zaměřují především na velké hráče z byznysu, velmi často se tu setkáte i se jmény bývalých i současných politiků. „Ty politiky tam najdete. Politika a byznys jsou tak propojené, že jedno váže druhé,“ potvrdil Havlík známý fakt, že mnozí miliardáři by bez politiků nebyli tak mocní a vlivní. „Nemusíte být velký detektiv, to vidíte, když se podíváte na fakta, jak se PPF dostala v raných dobách k České pojišťovně a jak se několik měsíců poté stal bývalý ministr financí za ODS Ivan Kočárník předsedou dozorčí rady stejné České pojišťovny, o níž předtím rozhodoval,“ konstatoval tvůrce stránek mapovani.cz.

Mocní hráči vytvářejí o sobě na internetu pozitivní obraz

Každý, kdo si internetové stránky s historií minulých dvaceti let otevře, zjistí, že za každým příběhem stojí desítky hodin vyhledávání informací a souvislostí. „Je s tím hodně práce, protože tihle mocní hráči, kteří mají vliv nejen v politice, byznysu, ale i v médiích, si vytvářejí sami o sobě obraz, mají týmy lidí, kteří zprávy o nich hlídají, reagují na ně, vstupují do diskusí, dávají tam cílené PR články, takže musíte umět pracovat s texty, abyste se v tom neutopili. Musíte vyselektovat balast, který tam nepatří,“ popisuje Havlík, jak sbírají údaje a sestavují jednotlivé příběhy. Snaží se vytáhnout důležitá fakta, poskládat je do tematických bloků, aby se čtenář mohl zorientovat. Pro lepší navigaci je připojena časová osa.

Na řadě je Penta a Omnipol

Postupně se na stránkách objeví další příběhy. „V první fázi chceme popsat naši extraligu, v ní není nekonečné množství jmen. Tento týden se nově objevil Tomáš Chrenek a Agel, další bude Penta, následovat bude Komárek a KKCG a Richard Háva s Omnipolem,“ slíbil čtenářům další zajímavé příběhy. Ale rozpracované už mají i Harvardské fondy, protože chtějí popsat i zlatokopeckou dobu investičních fondů. „Klíčových jmen bude zhruba dvacet. Máme v plánu vytvořit i regionální mutace, v každém kraji chceme vybrat jednu velkou rybu a popsat ji,“ odhalil Petr Havlík plány projektu do budoucna.

Zdroje: