Úprava akcií na majitele má být součástí nového zákona o obchodních korporacích, změny se mají projevit i v občanském zákoníku.

Podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) chtějí Věci veřejné co nejrychlejší změnu. Podle ní hrozí, že úprava začne platit až v roce 2015, tedy rok po plánované účinnosti občanského a obchodního zákoníku. S tím však Pospíšil nesouhlasí. Sněmovní ústavně právní výbor by sice měl návrh posuzovat v rámci svého jednání o novém kodexu, jím vybrané řešení by se však mělo projevit již v současném. Šlo by o dílčí novelu, kterou by pravděpodobně bylo možné schválit v jednom čtení. Platit by mohla začít v řádu několika měsíců.

Návrh ministerstva se skládá ze dvou částí. Základem je "zaknihování" akcií, tedy zapsání do registru vedeného burzou cenných papírů. Jako variantu k debatě předkládá úřad i možnost, aby firmy uložily akcie u finančních ústavů - takzvanou imobilizaci. "Myslím si, že je korektní, aby o tom rozhodli poslanci," uvedl Pospíšil. Podle něj by tato varianta byla lepší proto, že konkurence pomůže snížit ceny.

V případě Pospíšilem navrhovaných variant je pro Věci veřejné přijatelné jejich zaknihování. "Zásadně méně" se jim podle Peake líbí možnost uložit akcie u banky. Vznikne tak podle nich situace obdobná jako u bankovních účtů, kde chybí jejich centrální registr. "Orgány činné v trestním řízení se musí velmi draze a neefektivně zdlouhavě dožadovat u bankovních institucí informací, které potřebují," připomněla s tím, že takových míst mohou být i stovky.

Horší šance

Evidence se tak bude tříštit a situace paradoxně může vést k tomu, že se výrazně zhorší šance zjistit vlastníka a jeho majetkové poměry, míní vicepremiérka. Připomenula, že Centrální depozitář cenných papírů má už nyní pro státní správu jedno centrální přístupové místo. "Pro účely zveřejňování majitelů obchodních společností při jejich účasti ve veřejných zakázkách se mi v případě úplného nezrušení akcií na majitele zdá vhodnější pouze zaknihování, nikoliv uložení," uvedla.

Tato situace je podle ministerstva spravedlnosti řešitelná tím, že by se bankám uložila povinnost informovat o uložených cenných papírech centrální depozitář. Takovéto opatření by však muselo být ošetřeno jiným zákonem. "Z hlediska zjištění vlastníka není mezi imobilizací a zaknihováním rozdíl," prohlásil odborník na obchodní právo Jan Dědič. Podle něj jsou na účtech bank ukládány i akcie na jméno a registr jméno majitele konta nezná.

Mezi původními možnostmi řešení byla i varianta úplného zákazu listinných akcií na majitele. Podle Pospíšila by to však vedlo k tomu, že by se využívali zástupní vlastníci, například zahraniční společnost.

S tím, že budou ještě za této vlády anonymní akcie omezeny, počítá červnový dodatek ke koaliční smlouvě. Peake také za zásadní považuje provázání nové úpravy anonymních akcií s chystaným zákonem o veřejných zakázkách. "Pro tuto vládu považuji za zcela zničující, pokud neomezí anonymní akcie už v době svého fungování," uvedla politička, jejíž strana požaduje úplný zákaz anonymních akcií.

Se svým návrhem k veřejným zakázkám pak přišla dnes TOP 09. Chce, aby firmy, které získají veřejné zakázky, musely odhalit celou vlastnickou strukturu. Platilo by to i pro jejich subdodavatele. Tento klíčový protikorupční krok podle strany chybí v návrhu zákona o veřejných zakázkách, který připravil ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).