V prvním čtení jsou hned dva vládní návrhy na změnu ústavy. První se týká takzvaného konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě a druhý zavedení celostátního referenda. Opozice má k oběma předlohám výhrady, její hlasy jsou přitom pro schválení nutné. Poslanci by se také měli zabývat například legalizací marihuany pro léčebné účely a odchodným pro záchranáře.

Všeobecná shoda panuje na předloze k volbě hlavy státu a sněmovna by ji měla bez problému schválit. U vracení majetku církvím a u zbrzdění růstu penzí se očekává pře mezi koalicí a opozicí.

Penze se budou podle novely po tři roky valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o její celou míru. Jde o součást vládních úsporných opatření ke snížení schodků rozpočtu, celkem by měl stát ušetřit skoro 48 miliard korun. Podle opozice je předloha nespravedlivá a nemorální. Opoziční poslanci poukazují na to, že další valorizace se budou po třech letech počítat z nižšího základu.

Překonání nadpoloviční většiny

V případě majetkového vypořádání mezi státem a církvemi poslanci podpoří patrně jedinou změnu navrženou ODS. Církve by podle ní musely prokázat, že vracené nemovitosti v minulosti vlastnily. Opoziční sociální demokraté neuspěli už v ústavně-právním výboru s návrhy na zrušení finanční náhrady - což žádají také Věci veřejné - a na vracení jen toho majetku, který církve nejen vlastnily, ale rovněž užívaly.

Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Stát by měl podle vládního návrhu vyplácet církvím po dobu 30 let celkem 59 miliard korun, k nimž by se každoročně připočítávala inflace. Po přechodném období 17 let by naopak přestal financovat chod církví.

Sněmovna by nyní pravděpodobně mohla restituce i nižší růst důchodů navzdory poměrně křehké vládní většině schválit. Dramatičtější by mohlo být až hlasování po případném vetu Senátu, v němž má opozice většinu a koalice potřebuje ve sněmovně na jeho překonání nadpoloviční většinu všech poslanců.

V případě přímé volby prezidenta se strany dohodly, že do vládního návrhu přidají finanční limity pro kampaně. V prvním kole budou moci kandidáti vydat nejvýše 40 milionů korun, ve druhém ještě dalších až deset milionů. Předloha by měla upravit i kontrolu účetnictví kampaní. Volba hlavy státu bude podle předlohy většinová a dvoukolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Norma navazuje na schválenou změnu ústavy, která přímou volbu prezidenta zavedla.