Stranu povede v tandemu se západoněmeckým odborářem Berndem Riexingerem. V nejvyšším vedení strany tak mají zastoupení obě stranická křídla, jejichž sílící rozpory v poslední době vyvolávaly obavy z rozpadu strany. Ve straně v posledních týdnech rostlo napětí mezi radikálnějším západním a pragmatičtějším východním křídlem.

Kippingová se v prvním kole volby vyhrazeném jen ženským kandidátkám prosadila proti hamburské kolegyni Doře Heyennové. Souboj o další předsednický post byl duelem mezi východoněmeckým reformátorem Dietmarem Bartschem a Riexingerem.

Oslabené šance

Šestapadesátiletý Riexinger byl pokládán za náhradníka za zakladatele strany, bývalého německého ministra financí Oskara Lafontaina, jenž se rozhodl o předsednický post neusilovat. Strana mohla mít v čele dvojici umírněných žen. Katharina Schwabedissenová ze spolkové země Severní Porýní Vestfálsko však před dnešním hlasováním kandidaturu stáhla.

Na úvod volebního sjezdu dnes varoval odcházející spolupředseda strany Klaus Ernst před jejím rozpadem. Pokud by se strana skutečně rozštěpila, posílily by podle pozorovatelů další opoziční strany, tedy sociální demokracie (SPD) a Zelení. To by oslabilo šance na pokračování současné vládní koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) německé kancléřky Angely Merkelové a svobodných demokratů (FDP) po volbách v příštím roce.

Levicová strana vznikla v roce 2007 spojením postkomunistické Strany demokratického socialismu (PDS) a Volební alternativy práce a sociální spravedlnosti (WASG).

Odstoupil ze zdravotních důvodů

Dnes je druhou nejsilnější opoziční stranou, v parlamentu má 76 z 622 poslanců. Při posledních spolkových volbách v roce 2009 získala téměř 12 procent hlasů, v současnosti se její podpora pohybuje kolem sedmi procent.

Nejznámější tváří strany je v zahraničí nadále její bývalý šéf a zakladatel Lafontaine, jenž z jejího čela odstoupil v roce 2010 ze zdravotních důvodů. Lafontaine se nabídl, že by znovu kandidoval na post spolupředsedy v případě, že by neměl protikandidáta.