Zavahrí se stal novým šéfem Al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Biden: Pokud jste hrozbou pro Spojené státy, najdeme vás a odstraníme

Biden v projevu z Bílého domu řekl, že Zavahrí měl na svědomí vraždy Američanů. „Nyní bylo spravedlnosti učiněno zadost. A tento teroristický vůdce již není. Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha,“ řekl americký prezident, který se nyní zotavuje z nemoci covid-19. „Dnes večer dáváme znovu jasně najevo, že bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, bez ohledu na to, kde se skrýváte, pokud jste hrozbou pro náš lid, Spojené státy vás najdou a odstraní,“ poznamenal.

Zpravodajská komunita podle Bidena po Zavahrím neúnavně pátrala za vlád minulých tří amerických prezidentů, až jej vypátrala dříve tento rok poté, co se přestěhoval do centra Kábulu, aby mohl být s rodinou.

I made a promise to the American people that we’d continue to conduct effective counterterrorism operations in Afghanistan and beyond.

We have done that. pic.twitter.com/441YZJARMX

— President Biden (@POTUS) August 2, 2022

Mise byla podle Bidena pečlivě naplánována, aby se při ní minimalizovalo riziko, že budou zraněni civilisté. Prezident úder schválil minulý týden, jakmile byl informován, že nastaly optimální podmínky. Při nedělní operaci podle Bidena nezahynul nikdo ze Zavahrího rodiny a nedošlo k žádným civilním obětem.

Agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že Zavahrí zemřel po americkém úderu z dronu v Kábulu v neděli v 06:18 místního času (03:48 SELČ). Zpravodajský web televize CNN s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy píše, že se terorista v době smrti nacházel na balkóně, kam na něj byly z dronu odpáleny dvě střely Hellfire.

Egypťan Zavahrí, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 25 milionů dolarů, pomohl koordinovat útoky z 11. září 2001. Vražedná akce Al-Káidy v čele s bin Ládinem si v USA vyžádala smrt téměř 3000 lidí. Zabití jednoho z nejhledanějších teroristů má podle Bidena být i „dalším zadostiučiněním“ pro rodiny obětí útoků z 11. září. Biden uvedl, že Zavahrí byl rovněž strůjcem dalších útoků nebo v nich sehrál klíčovou roli, a to včetně atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.

Bidenovo oznámení o úspěšné operaci uvítali zákonodárci z řad demokratů i republikánů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová na twitteru mimo jiné napsala, že se svět díky odstranění tohoto teroristy stál bezpečnějším místem.

Likvidaci teroristy uvítalo také ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie. „Zavahrí plánoval teroristické operace, při kterých zahynuly tisíce nevinných lidí, včetně Saúdů,“ uvedlo.

Zavahrího smrt podle agentury Reuters vyvolává otázky ohledně toho, zda Tálibán po loňském odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu poskytl lídrovi Al-Káidy útočiště. Podle nejmenovaného zdroje agentury představitelé Tálibánu o přítomnosti teroristy v Kábulu věděli. Mluvčí vlády Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid před Bidenovým oznámením potvrdil, že došlo k leteckému úderu a silně jej odsoudil s tím, že porušuje „mezinárodní zásady“. Američtí představitelé však uvedli, že operace byla právně podložená, informoval web BBC.

Útok měl podle webu Al-Džazíra za cíl obytný dům v kábulské diplomatické čtvrti Šerpur, kde nyní žije mnoho vůdců Tálibánu, uvedl v prohlášení hlavní mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Podle vysoce postaveného představitele zpravodajských služeb patřil dům významnému poradci Sirádžuddína Hakkáního, který ve vládě Tálibánu vede ministerstvo vnitra. Šerpur je hustě obydlená oblast Kábulu, kde za předchozí vlády žili armádní velitelé, guvernéři a ministři. Dům se nachází poblíž obchodů s potravinami, bank a hlavní ulice, nejedná se tedy o žádné skryté místo, uvedla Al-Džazíra. Zavahrího přítomnost v Kábulu tak zprvu vyvolala otázky ohledně toho, zda představitelé Tálibánu o přítomnosti tohoto teroristy v Kábulu věděli.

„Takové akce jsou jen zopakováním neúspěšných zkušeností z posledních 20 let a jsou v rozporu se zájmy USA, Afghánistánu a celého regionu,“ uvedl Mudžáhid. Washington a Tálibán podepsaly v roce 2020 dohodu, podle které se ze země stáhnou zahraniční vojska pod vedením USA výměnou za záruku, že Tálibán nedovolí skupinám, jako je Al-Káida a Islámský stát, působit na afghánském území.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken později prohlásil, že tím, že Tálibán umožnil vůdci Al-Káidy se ukrýt v Afghánistánu, zradil nejen afghánský lid, ale i vlastní deklarovanou snahu, aby byl uznán ze strany mezinárodního společenství. Podle Spojených států tímto Tálibán navíc porušil dohodu z Dauhá.

Plánování operace podle AP začalo před šesti měsíci, ale zintenzivnilo se v posledních dvou měsících. V projevu 31. srpna 2021 poté, co poslední američtí vojáci opustili Afghánistán, Biden uvedl, že Spojené státy nepoleví v boji proti terorismu v Afghánistánu ani jinde. „Budeme pokračovat v boji proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích,“ řekl šéf Bílého domu. „Jen k tomu nepotřebujeme vést pozemní válku,“ dodal.

Zabití Zavahrího pro Al-Káidu celkem nic neznamená, říká arabista Petr Pelikán

Zabití Zavahrího nebude pro teroristickou skupinu znamenat celkem nic. Al-Káida není organizací v pravém slova smyslu, kterou by někdo centrálně řídil, řekl ČTK arabista Petr Pelikán. Každý může kdekoliv něco udělat jejím jménem, což však neznamená, že by byl veden či financován Zavahrím, doplnil.

Al-Káida je podle Pelikána podobné pojmenování jako mezinárodní dělnické hnutí či hnutí hippies. „Něco sice funkčního, ale v zásadě neuchopitelného. Každý může kdekoliv něco udělat jejím jménem, což však neznamená, že by byl veden či financován Zavahrím,“ podotkl Pelikán.

Podle Pelikána jsou vazby Tálibů s Al-Káidou spíš historické a společenské. „Podle paštunválí, což je základní kodex, na kterém stojí pořádky v Afghánistánu daleko více než na čemkoliv jiném, měl Zavahrí status hosta. Jako takového ho musely špičky současného Afghánistánu chránit a poskytovat mu pohostinství, protože jinak by ztratily tvář,“ uvedl.

Nepsané zákony, které ctí místní Paštuni, nařizují nabídnout ochranu každému cizinci, který o to požádá, a v případě jeho ohrožení za něj i nasadit vlastní život. Kdo zákon poruší, vystavuje přitom sebe, ale také generace svých potomků pohrdání ostatních členů kmene.