„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ napsal Morawiecki na sociální síti X.

Jestem premierem Rzeczypospolitej Polskiej. Odpowiadam za bezpieczeństwo Polski i jej obywateli.

Dlatego jako odpowiedzialny polityk oficjalnie ODRZUCAM cały paragraf konkluzji szczytu dotyczący migracji.

Polska jest i pozostanie bezpieczna pod rządami @pisorgpl!…

— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) October 6, 2023

„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropskou reakci. Protiprávní migraci je třeba okamžitě rozhodným způsobem řešit. Nedovolíme, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo vstoupí do EU,“ uvádí se v prohlášení předsedy Evropské rady, které se týká migrace. Hovoří se v něm také o komplexním přístupu k migraci, o partnerství se zeměmi původu a tranzitu, o účinnější ochraně vnějších hranic EU či o rozhodném boji proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi.

Ve svém vystoupení na závěrečné tiskové konferenci Michel uvítal středeční shodu velvyslanců zemí EU na poslední části dlouhou dobu vznikajícího migračního balíčku. Jak dodal, jde o dobrý signál, je ale potřeba pokračovat v práci. „Musíme více spolupracovat, bojovat se zločineckými skupinami, být v kontaktu se zeměmi původu a zlepšit návraty domů těch, kterým nebylo dovoleno v EU zůstat,“ dodal.

Stejný postoj vyjádřil před odletem z Granady český premiér Petr Fiala, který přivítal debatu o těchto bodech. „Současná podoba migrační a azylové politiky Evropské unie nevyhovuje a není schopna čelit nelegální migraci. Musíme změnit náš přístup,“ uvedl.

Vrcholná schůzka přišla v době, kdy se EU potýká s nárůstem počtu nelegálních vstupů na své území a kdy některé země včetně ČR obnovují hraniční kontroly. Počty příchozích nicméně zůstávají hluboko pod údaji z roku 2015, kdy se přes Středozemní moře do unie dostalo více než milion běženců. EU se od té doby neshodla na novém přístupu k imigraci a způsobu, jak zátěž sdílet.

„Postup by měl být společný, protože budeme-li to dělat individuálně, tak máme mnohem menší šanci na to, abychom tento problém zvládli,“ řekl Fiala. Připomenul, že Česko nepodpořilo nejnovější kompromis mezi členskými státy ohledně imigračních procesů v krizových situacích. „Ta debata bude ale probíhat dál, žádný migrační pakt přijat nebyl,“ dodal s odkazem na nadcházející vyjednávání s Evropským parlamentem o finální podobě balíčku.

Dalším z klíčových témat summitu bylo kromě migrace i rozšíření EU, o něž nyní usiluje osm států s postavením kandidáta na členství. Ze zemí, které už zahájily vstupní rozhovory, jsou nejdále Srbsko a Černá Hora.

Unijní země v polovině roku deportovaly podle Eurostatu o 29 procent více imigrantů

Počet imigrantů deportovaných ze zemí Evropské unie ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl o 29 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku, většina byla z Francie a Německa, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat na svém webu.

Nařízení opustit EU dostalo v daném období 105 865 neunijních občanů, z toho bylo 26 600 deportováno, většina z nich do země mimo Evropskou unii. Nejvíce nařízení k opuštění země vydala Francie (téměř 35 000) a Německo (téměř 11 000), nejméně pak Slovensko (několik set). Česko bylo na 12. místě s asi dvěma tisíci vydanými nařízeními.

Mezi národnostmi, které tato nařízení nejčastěji dostávaly, bylo nejvíce Maročanů a Alžířanů (po osmi procentech), Turků (pět procent), Gruzínců (pět procent) a Afghánců (čtyři procenta).

Zatímco počet osob, které následkem nařízení k deportaci území dané země skutečně opustily, zůstává v posledním roce a půl podobný a pohybuje se kolem 20 000, počet nařízení k opuštění území byl nejvyšší koncem loňského roku a od té doby pozvolna klesá.