Projekt cíleného zvaní na screening rakoviny prsu, čípku, tlustého střeva a konečníku měly spustit zdravotní pojišťovny v září se letos už podle všeho nepodaří. Dopisy na konkrétní adresy začnou pojišťovny rozesílat zřejmě počátkem příštího roku. Na projekt jdou evropské peníze, ČR je musí vyčerpat do pololetí 2015. Čím déle se start odkládá, tím kratší čas na čerpání zůstává. 

Pro zavedení tzv. populačních screeningových programů a jejich vyhodnocování chybí podle expertů OECD "silná politická a legislativní podpora". Doporučují provázat onkologické a screeningové registry, aby bylo možno efektivně vyhodnotit úspěšnost screeningu. 

ČR je podle expertů s počtem 288,5 nově hlášených případů zhoubných novotvarů na 100.000 obyvatel vysoko nad průměrem OECD a navíc stále narůstají rizikové faktory, které k onemocnění rakovinou přispívají. Obézních je 21 procent dospělých, což je také nad průměrem OECD, který v roce 2011 byl 17,6 procenta. Čtvrtina dospělých denně kouří, jednou týdně kouří 28 procent patnáctiletých, to je druhé nejvyšší číslo po Rakousku. 

"České republice chybí komplexní přístup ke snižování rizikových faktorů onkologických onemocnění a k zlepšování životního stylu. Přijímaná opatření by měla zahrnout ohroženou populaci, včetně dětí a jejich rodičů, průmysl i poskytovatele zdravotních služeb, včetně lékařů primární péče," uvádí zpráva s tím, že vedle posílení role praktických lékařů se v zemích OECD osvědčila i bonusová finanční motivace. 

Experti vidí problém také v dostupnosti nových léčiv, jejich schvalování je v ČR prý pomalé. Dostupnost léčby často závisí na jednání mezi Českou onkologickou společností a těmi, kdo zdravotnictví řídí. Koncept hodnocení kvality poskytovatelů onkologické péče v ČR podle expertů zcela chybí.