ODS bude měnit stranické stanovy

- Aktuality autor: red

Občanské demokraty čeká v příštích měsících debata o výrazné změně stranických stanov, která by měla omezit vliv politiků zneužívajících účelové nábory členů.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Návrh, který připravila komise zabývající se vnitřním chodem ODS, počítá také se zeštíhlením výkonné rady ODS a vytvořením nového stranického orgánu - republikového sněmu. 

Podle občanských demokratů jde zatím o pracovní návrh, který nyní budou posuzovat jednotlivé regiony. Dá se přitom očekávat, že změna, která může ovlivnit mocenské poměry mezi krajskými organizacemi, vyvolá uvnitř ODS bouřlivou debatu. O úpravě stanov by měl rozhodovat podzimní kongres ODS. 

Zatím jde jen o pracovní verzi návrhu

"Je velký předpoklad, že se letos na kongresu budou řešit stanovy. V této chvíli to začnou debatovat jednotlivé regiony a oblasti. Uvidíme, jaký to bude mít další osud," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Mluvčí ODS Tomáš Bartovský řekl, že jde o jednu z pracovních verzí návrhu na změnu stanov, jejíž výslednou podobu zatím nelze předjímat. 

Výkonnou radu, která dosud byla klíčovým rozhodovacím orgánem strany a představovala její širší vedení, by mělo nově tvořit zhruba dvacet lidí - členové grémia a deset členů volených kongresem. Nyní je ve výkonné radě asi padesát lidí. Zástupce regionů sice volí kongres, krajské organizace ale mají přidělený určitý počet členů výkonné rady, za každých 1000 členů registrovaných v regionu jednoho. 

Nyní mají vliv i regiony

Podle návrhu změny stanov by kongres vybíral členy výkonné rady bez ohledu na to, z jakého regionu pocházejí. Na početnosti členské základny v kraji by vůbec nezáleželo. Zatímco v dnešní výkonné radě mají regionální skupiny významný vliv, v novém širším vedení ODS by o něj prakticky přišly. 

Změna stanov nicméně počítá s tím, že většina dnešních pravomocí výkonné rady by přešla na nově vytvořený republikový sněm. Ten by měl mít asi 80 až 100 členů a měl by se scházet nejméně dvakrát ročně. Zasedali by v něm automaticky předsedové regionů a další krajští zástupci. O zastoupení regionu by nicméně nerozhodovala početnost členské základny, ale volební výsledek ve volbách do sněmovny. Plán má předejít účelovým náborům členů, kterým si někteří regionální podnikatelé či politici mohli kupovat vliv ve straně. Má také údajně přispět k efektivnějšímu řízení ODS. 

"Ten návrh je veden snahou mít dva stupně řízení na úrovni republiky. To znamená menší, akčnější výkonnou radu a širší orgán, něco jako republikovou radu. V zásadě tento model mají v nějaké podobě všechny demokratické parlamentní strany," vysvětlil Stanjura. Debata se podle něj ale ještě povede o rozdělení kompetencí mezi výkonnou radu a republikový sněm. 

Podle místopředsedy Senátu a lídra libereckého regionu Přemysla Sobotky by ale nový model neměl vést k tomu, že velké regiony převálcují malé. "Takže doufám, že to paritní zastoupení bude přetrvávat, ale jsme teprve na začátku debaty," řekl.     

Návrh počítá i s dalšími opatřeními

Kromě zásadních změn v širším vedení ODS počítá návrh úpravy stanov také s dalšími opatřeními, která směřují proti účelovým náborům členů. Delegáty regionálního sněmu, kteří rozhodují o dění v krajských organizacích, by měl nově určovat klíč odvozený od volebního výsledku oblasti nebo poměrného zastoupení. Vstup nového člena do strany by nově neměla schvalovat jen rada místní organizace, ale i místní sněm. Předejít by to mělo tomu, že skupina, která ovládne místní radu, začne hromadně nabírat členy. 

Komise připravující změnu stanov chce také členům ODS umožnit, aby mohli pozastavit členství ve straně. Dosud ho mohou pouze ukončit a později znovu o členství žádat.

Tagy: ODS strana stanjura

Zdroje: ČTK