Sparťané jsou jednou ze tří krajně pravicových stran, kterým se v nedělních volbách v Řecku podařilo překonat tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Vzestup této strany, která získala bezmála pět procent hlasů a 12 mandátů, ale žádné průzkumy veřejného mínění dopředu neodhadly.

Požáry se v Řecku rozhořely během týdenní vlny veder, která byla nejhorší za posledních 30 let. V zemi pomáhají i zahraničí hasiči.

Kolébka demokracie si v neděli odhlasovala změnu. V duchu antické tradice ale novou řeckou vládu a celou zemi čeká sysifovská práce a odysea, ekonomika a finance zůstávají jejich Achillovou patou, nadále nad nimi visí Damoklův meč, hrozí Tantalova muka a možná Ikarův pád.

Připomíná to sice tak trochu česko-slovenskou pomlčkovou válku, ale jen zdálky. Spor o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie mezi Aténami a Skopje je totiž mnohem víc než jen slovíčkaření dvou států. Může vést k nestabilitě celé jihovýchodní Evropy, což by mělo nedozírné následky. Nejen kvůli migrační krizi, ale i kvůli hrozícímu posílení ruského vlivu na choulostivém Balkáně.

Osmnáct měsíců náročných vyjednávání skončilo patem. Přitom zástupci řeckých a tureckých Kypřanů dosáhli za posledních více než 40 let zatím největších úspěchů. Znamená to, že v poslední evropské rozdělené metropoli bude stát hraniční plot navěky?

Řecko je běžnou parlamentní demokracií. Ale jen na první pohled. Politika v této zemi je plná absurdit a překvapivých rozhodnutí, připomíná chaos na radnici v Kocourkově. Chcete jí porozumět?

Příjemný odpolední stín, kterým olivovník objímá milenecký pár na pobřeží středozemního moře, dobře vychlazené ouzo a stůl přetékající zeleninou, ovocem a sýrem. I tak si může našinec představovat život průměrného Řeka, alespoň podle toho, jak ho zná z vývěsek cestovních kanceláří. Hned si rovněž doplní, že šlehání mořskými vlnami a sluncem Řekům umožňuje vlídná pomoc Evropské unie. Lenivý a chamtivý Řek je potom ještě natolik drzý, že si nárokuje půjčku od tvrdě pracujících Evropanů, kterou nechce vracet. Realita je však často spletitější než reklama na zájezd k moři a běžně rozšířené stereotypy.

Grexit patří k nejčastěji používaným výrazům v Evropské unii. Složenina slov Greece a exit (Řecko a východ, či v tomto případě spíše odchod) straší Evropany jako obluda Kyklop z řeckých bájí. Přitom až tak strašidelný není.