Sparťané jsou jednou ze tří krajně pravicových stran, kterým se v nedělních volbách v Řecku podařilo překonat tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Vzestup této strany, která získala bezmála pět procent hlasů a 12 mandátů, ale žádné průzkumy veřejného mínění dopředu neodhadly.

Požáry se v Řecku rozhořely během týdenní vlny veder, která byla nejhorší za posledních 30 let. V zemi pomáhají i zahraničí hasiči.

Kolébka demokracie si v neděli odhlasovala změnu. V duchu antické tradice ale novou řeckou vládu a celou zemi čeká sysifovská práce a odysea, ekonomika a finance zůstávají jejich Achillovou patou, nadále nad nimi visí Damoklův meč, hrozí Tantalova muka a možná Ikarův pád.

Připomíná to sice tak trochu česko-slovenskou pomlčkovou válku, ale jen zdálky. Spor o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie mezi Aténami a Skopje je totiž mnohem víc než jen slovíčkaření dvou států. Může vést k nestabilitě celé jihovýchodní Evropy, což by mělo nedozírné následky. Nejen kvůli migrační krizi, ale i kvůli hrozícímu posílení ruského vlivu na choulostivém Balkáně.

Osmnáct měsíců náročných vyjednávání skončilo patem. Přitom zástupci řeckých a tureckých Kypřanů dosáhli za posledních více než 40 let zatím největších úspěchů. Znamená to, že v poslední evropské rozdělené metropoli bude stát hraniční plot navěky?

Řecko je běžnou parlamentní demokracií. Ale jen na první pohled. Politika v této zemi je plná absurdit a překvapivých rozhodnutí, připomíná chaos na radnici v Kocourkově. Chcete jí porozumět?

Staronový řecký premiér Alexis Tsipras představil svoji vládu. Ministrem financí se opět stal Euklidis Tsakalotos, který v létě vyjednal pro zadluženou zemi záchranný program ve výši 86 miliard eur. Do svých funkcí se vrátili i ministři zahraničí a obrany. Premiér tím chce věřitelům vyslat jasný signál, že bude plnit dojednané požadavky. Tsiprasova vláda už složila přísahu. 

Příjemný odpolední stín, kterým olivovník objímá milenecký pár na pobřeží středozemního moře, dobře vychlazené ouzo a stůl přetékající zeleninou, ovocem a sýrem. I tak si může našinec představovat život průměrného Řeka, alespoň podle toho, jak ho zná z vývěsek cestovních kanceláří. Hned si rovněž doplní, že šlehání mořskými vlnami a sluncem Řekům umožňuje vlídná pomoc Evropské unie. Lenivý a chamtivý Řek je potom ještě natolik drzý, že si nárokuje půjčku od tvrdě pracujících Evropanů, kterou nechce vracet. Realita je však často spletitější než reklama na zájezd k moři a běžně rozšířené stereotypy.