Podle deníku The New York Times (NYT) by mělo jít o další fázi dlouhodobé snahy šéfa Bílého domu o nový start vztahů Spojených států s Moskvou. Jde již o několikáté setkání obou státníků od Obamova loňského nástupu do úřadu.

Americký prezident se nejprve soustředil na bezpečnostní otázky, jako byla například nová smlouva o omezení strategických jaderných zbraní či postup proti íránskému režimu. První bod na jaře završil historický podpis nástupce smlouvy START v Praze, druhý zase nedávno přijetí nových sankcí vůči Teheránu, jehož údajné snahy o získání jaderné zbraně Američany již delší dobu znepokojují.

Důraz na ekonomickou spolupráci by podle NYT měl vztahy obou zemí přenést na novou úroveň a vystřídat vzájemnou podezřívavost, jež provázela téměř celých osm let vlády Obamova předchůdce George Bushe a vyvrcholila během krátké rusko-gruzínské války v roce 2008.

"Chceme s Ruskem rozvíjet vztahy na mnoha úrovních," uvedl poradce šéfa Bílého domu pro Rusko Michael McFaul. "Tato návštěva bude stavět na základech zmíněných klíčových bezpečnostních zájmů," dodal.

Medveděv tak svou návštěvu Spojených států zahájil v úterý v proslulém středisku amerického počítačového a internetového průmyslu v kalifornském Silicon Valley. Snažil se místní firmy získat pro myšlenku vybudování podobného centra inovací v Rusku. Ve čtvrtek pak bude s Obamou jednat o nadcházejících schůzkách skupin G8 a G20 v Kanadě, ale zejména o obchodě a investicích. Mimo jiné by tak státníci měli hovořit o tom, jak Moskvě po 17 letech jednání zajistit členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).

"Dohoda mezi oběma prezidenty o vstupu Ruska do WTO by mohla odstranit zbývající překážky," míní odborník na Rusko Anders Aslund, působící ve washingtonském Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku. "Pro domácí rozvoj Ruska by šlo o zlomový moment. Jeho ekonomika by se stala otevřenější a konkurenceschopnější. Země by se zároveň pevněji začlenila do mezinárodního společenství," doplnil.

Newyorský list ale upozorňuje, že o lepší ekonomické vztahy s Moskvou se od konce studené války snažil každý americký prezident. Úspěchy ale zaznamenali jen omezené. V loňském roce představovala obchodní výměna mezi USA a Ruskem jen 24 miliard dolarů. Šlo sice o dvojnásobek oproti době před dvěma roky, stále to ale byl jen zlomek obchodní výměny s Čínou, a dokonce i méně, než činí výměna s Brazílií nebo s Jižní Koreou.

Podle NYT je jedním z důvodů tohoto stavu slabá vláda práva v Rusku. V zemi panuje korupce a soudní systém je pod tlakem výkonné moci. Nejistotu u investorů vzbuzuje například zpolitizovaný proces někdejšího nejbohatšího muže země Michaila Chodorkovského, ale třeba i amerického investora Williama Bowdera. Ten od roku 2005 nesmí do Ruska, protože se snažil upozornit na korupci. Bowder nyní vede kampaň, jež by měla odradit americké podnikatele od investic v Rusku.

Jiní kritici současného oteplování vztahů s Moskvou si zase myslí, že západní investice podporují tamní autoritářský systém. "Západní kapitál pomáhá udržet status quo. Dodává nynějšímu systému finanční a technologickou viagru. Západní kapitál by se mohl stát motorem modernizace jen za nových pravidel hry, a to pokud by se Rusko posunulo ke skutečné konkurenci a vládě práva," uvedla ruská analytička Lilia Ševcovová.

Šéf společnosti Google Eric Schmidt je ale opačného názoru. Větší technologická spolupráce podle něj zesílí změny v ruském podnikatelském prostředí.