Dnes je úterý 27. července 2021., Svátek má Věroslav
Počasí dnes 27°C Dešťové přeháňky

'O tom, že se tu narodil, nemluvíme. Je to pro nás tabu,' říkají lidé z Hitlerova rodiště

'O tom, že se tu narodil, nemluvíme. Je to pro nás tabu,' říkají lidé z Hitlerova rodiště
Adolf Hitler na snímku ze září 1937 | zdroj: Profimedia

Hornorakouské městečko Braunau am Inn není hrdé na to, že se stalo rodištěm Adolfa Hitlera i přesto, že zde strávil jen první tři roky života. Jeho jméno se zde nahlas nevyslovuje, jeho rodný dům je opuštěný. Místní se bojí, aby se s blížícím výročím konce druhé světové války a sílícími protiislámskými náladami nestal cílem neonacistů. Stejně jako před lety hrob jeho rodičů.

"Podle mě ten kámen není dobrý nápad. Je to taková ironie osudu. Ten parchant Hitler by se tomu asi dost smál," říká starší muž, představí se jako Peter a ukazuje na kámen napomenutí vyrobený z kamenické žuly v Mauthausenu. V roce 1989 byl postaven na chodník před rodným domem Adolfa Hitlera v hornorakouském Braunau am Inn u příležitosti stého výročí narození nechvalně známého rodáka. Tehdy se od něj město zcela distancovalo a přestalo prodávat hitlerovské suvenýry.

Nešťastná třináctka

Turistické centrum, místní noviny. Právě tam poslal reportér ParlamentníchListů.cz žádosti o nějaké informace, ale narazil na stěnu mlčení. Od nádraží je to do centra zhruba půldruhého kilometru. Mezi dlažbou jedné z ulic je kovový plíšek s tím, že se zde narodila v roce 1887 Anna Saxová, která v roce 1942 zahynula v Ravensbrücku.

V koutě poblíž řeky Inn na Městském náměstí se skrývá informační kancelář. "Kde je tady Hitlerův dům?" Na otázku si mě pracovnice začne trochu podezíravě prohlížet, ale když ukážu český novinářský průkaz, uklidní se.

Vždyť jde v podstatě o jednu z pamětihodností města, která je zahrnuta i na reklamních letácích. Možná dílem náhody, možná schválně má číslo třináct, tedy symbol neštěstí a smůly. U třináctky se píše, že jde o památný kámen Mahnstein před rodným domem Adolfa Hitlera.

K němu se musí z náměstí projít pod městskou věží. Žlutý měšťanský dům s bílými okny se nijak nevymyká místní architektuře. Od sedmnáctého století to býval hostinec a v devatenáctém zde žil Alois Hitler se svou třetí manželkou.

Kolem domku

"Lidová knihovna" hlásí také nápis na domě. Ostatně i jeho novodobá historie je celkem zajímavá. V domě bydleli handicapovaní lidé, ale pak se přestěhovali do lepšího. Proto ho majitelka Gelinde Pommerová chtěla prodat za 58 milionů korun a panovaly oprávněné obavy, že ho koupí neonacisté a udělají z něj památník své zrůdné ideologie.

Nejčerstvější zprávy mluví o tom, že majitelka s úřady vůbec nekomunikuje a dům chátrá. Má ho pronajatý Rakouská republika za téměř 150 000 korun měsíčně. Tamní ministerstvo vnitra dokonce uvažuje nad tím, že nemovitost vyvlastní.

Dříve padaly návrhy, že z něj vznikne Dům míru, Dům odpovědnosti a tak dále. Ale současný lidovecký starosta Johannes Waidbacher se také nechal slyšet, že se z místa udělají byty. "V okolí je památných míst dost. Hitler u nás ve městě strávil první tři roky života a ještě nešlo o období, které by ho nejvíce ovlivnilo. Jako město nejsme ochotni vzít na sebe odpovědnost za to, že vypukla druhá světová válka," řekl jednou. Co tedy vznikne z rodného domu Adolfa Hitlera, je dnes těžké předpovídat.

Dětství Hitlera

U rodiny Hitlera jsou zajímavé už její kořeny. Hitler prostě neměl ani zdání, kdo byl jeho dědečkem, a Hitlerem se stal chybou zápisu do matriční knihy. Nejdříve byla u celního úředníka Aloise Hitlera Klára Pölzlová služebnou, ale pak si o třiadvacet let mladší ženu vzal.

Adolf Hitler byl čtvrtým dítětem tohoto manželství, ale všichni starší sourozenci zemřeli již v dětském věku. V Braunau am Inn se narodil 20. dubna 1889. Pak se ale rodina několikrát přestěhovala. Ze dvou mladších sourozenců se dospělosti dočkala jen sestra Paula.

"Často jsem se opájel slavnostní nádherou skvělých církevních slavností," vzpomínal Adolf na léta, kdy jako sedmiletý zpíval v církevním sboru a sloužil jako ministrant.

Jeho dětství se neslo v duchu měšťanské solidnosti a jistoty, přestože se pak obklopil legendou, že pocházel z chudých poměrů, trpěl nouzí a stísněností, což překonal svou vítěznou vůlí vyvoleného chlapce.

Následně byl otec předčasně penzionován a v roce 1897 zakoupil dům v Leondingu, malé obci u Lince.

Městečko u řeky

Brunov, jak se název města překládá do češtiny, má kolem sedmnácti tisíc obyvatel. Dnes jsou zde kromě tradičních obchodů i různé restaurace s kebabem či pizzou. Říká se, že malý Hitler našel inspiraci pro svastiku na stropě jednoho s braunauských kostelů, což v době návštěvy ParlamentníchListů.cz nešlo ověřit. Všechny byly zavřené.

"Každý ví, že se tady narodil Hitler, ale nikdo to nahlas neříká, je to tabu. Žádné město se nechce honosit tím, že se v něm narodila největší zrůda novodobých dějin," prohlásila žena procházející kolem Hitlerova rodného domku, ale dál už se moc bavit nechtěla.

Zato už zmíněný Peter byl mnohem sdílnější. "Víte, všichni se tady bojíme islámského radikalismu. Vždyť ve školách zakazují katolický kříž, ale hidžáby, muslimské šátky, nikomu nevadí. Kam se dostaneme, když to takhle půjde dál," prohlásil s tím, že rozumí hnutí Pegida, ale nevěří mu.

Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (PEGIDA) je německá občanská iniciativa, která pořádá hlavně v Drážďanech demonstrace proti islamizaci Německa. Zdiskreditovala se poté, co byly na internetu nalezeny fotky jejího ultrapravičáckého zakladatele Lutze Bachmanna, kterak pózuje s knírkem á la Adolf Hitler. Od té doby Pegida nicméně již zase sílí.

Odjezd k nehrobu

Kdyby si někdo myslel, že v Rakousku šlapou dráhy jako švýcarské hodinky, mám jinou zkušenost. Z Braunau jsme sice vyjeli přesně, ale pak se vlak začal opožďovat a v jedné stanici nadobro zastavil. Na další spoj se čekalo skoro pětačtyřicet minut. Pak se naplnil lidmi až po okraj a dorazil konečně do cílového Lince.

Leonding je dnes už jednou z jeho okrajových čtvrtí, takže k hrobu Hitlerových rodičů jen několik zastávek autobusem. Náhrobek tam ale už není, scházeli se u něj neonacisté a vázu s nápisem "Nezapomeneme" popsali písmeny SS v runové podobě, takže byl zrušen.

Místo zůstalo volné pro další nebožtíky. Hrob byl zrušen za podpory sociálně demokratického starosty a se souhlasem příbuzné Hitlerova otce. "Péče o hrob je stále obtížnější. Navíc mi dělá starosti, že hrob mých předků je opakovaně zneužíván k projevům sympatií. Když jsem to všechno zvážila, rozhodla jsem se vzdát užívacích práv," citoval příbuznou místní farář Kurt Pittertschatscher.

Podle jednoho z čekých historických badatelů ale není dobré ničit hroby nevinných lidí kvůli jejich dětem. Podporuje se tím kolektivní vina a neonacisté si stejně vždy najdou nějaké místo k uctívání.

Hitlerova zvěrstva

Bez maturity se chtěl Hitler stát malířem, ale nebyl přijat na uměleckou školu. Vídní se protloukal jako nezaměstnaný a v roce 1913 se přesunul do Mnichova, kde se po vypuknutí první světové války přihlásil dobrovolně do německé armády. Byl raněn a vyznamenán.

Už v roce 1919 vstoupil do nepatrné nacistické strany a brzy na sebe strhl její vedení. Po puči byl odsouzen do vězení, kde napsal své hlavní dílo Mein Kampf. Koncem dvacátých let se Hitlerova NSDAP vypracovala na nejsilnější politickou stranu v Německu.

V roce 1933 byl jmenován kancléřem a brzy získal neomezenou moc. Následovaly připojení Rakouska, zabrání části a pak zbytku českých zemí a další výboje, které začaly druhou světovou válku.

V roce 1941 přepadla německá armáda SSSR. Pak se ale situace obrátila a ve válce začala mít navrch protistrana. Třicátého dubna 1945 spáchal Hitler v berlínském bunkru sebevraždu.

Jeden český historik a lovec nacistů řekl reportérovi ParlamentníchListů.cz, že je Adolf Hitler tak charismatickým "ďáblem", že některé časopisy o něm chtějí pří každé možné příležitosti napsat článek, protože se s jeho portrétem na titulce vždy zvedne o deset tisíc výtisků náklad.

Takzvaný Vůdce, německy Führer, byl odpovědný za vyvražďování Židů, Romů a postižených, ale i za rozpoutání nejkrvavějšího konfliktu v historii lidstva. To vše si vyžádalo na dvaasedmdesát milionů obětí.

vice-parlamentni-listy zdroj: Parlamentnilisty.cz

Zdroje: