Zemi zažalovali příbuzní zavražděných mužů. Za pravdu jim daly i soudy nižší instance. Nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. 

Skupina příbuzných obětí zvaná Matky ze Srebrenice se dříve snažila domoci odškodnění od OSN, tento postup však nebyl možný. Obrátila se tedy na soudy v Nizozemsku. 

Nejvyšší soud nyní určil odpovědnost Nizozemska za masakr na 10 procent. Taková dle soudu byla šance, že by se muslimové nedostali do rukou Srbům, pokud by je Nizozemci ponechali na své základně. Nejvyšší soud konstatoval, že nizozemští vojáci jednali nezákonně. 

Soud dospěl k jinému závěru než generální advokát. Ten počátkem roku označil verdikt za "iracionální". Vojáci mírových sil byli ozbrojeni jen lehkou výstrojí a kapitulovali během ofenzivy. Nizozemsko od té doby prosazuje názor, že se vojáci účastnili "nemožné" mise. 

BBC upozornila na výjimečnost rozsudku - nebývá zvykem, aby vlády nesly odpovědnost za neúspěchy mírové mise OSN. 

Část obětí stále leží v neoznačených hrobech 

Dobytí enklávy Srebrenica a masakr zhruba osmi tisíc lidí během občanské války v Bosně a Hercegovině šokovaly svět. Podle Institutu pro zmizelé osoby Bosny a Hercegoviny leží dosud v nenalezených či neprozkoumaných hrobech asi tisíc obětí masakru.

Šestého července 1995 začali Srbové ostřelovat enklávu raketomety, do Srebrenice vstoupili 11. července. Starci, ženy a děti Srbové odvezli autobusy, muže však jednotky ve Srebrenici zmasakrovaly. 

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii letos předloni odsoudil za masakr velitele bosenskosrbských jednotek Ratka Mladiče na doživotí. Někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič dostal v roce 2016 čtyřicetiletý trest. Za účast na masakru byly soudy v Bosně, Srbsku i Haagu odsouzeny také desítky dalších lidí.