Druhá letošní generální stávka ovlivnila výrobu elektřiny, zrušila výuku na některých školách a zastavila veřejnou dopravu. Lidé po celé zemi protestovali proti reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně zvýšit hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Premiérka Élisabeth Borneová večer uvedla, že její vláda vnímá „pochyby veřejnosti“ a že o reformě bude diskutovat parlament.

V Paříži podle policie na demonstraci přišlo 87 000 lidí, o 7000 více než při prvním velkém protestu 19. ledna. Podle CGT bylo dnes ve francouzské metropoli půl milionu manifestujících. Podle deníku Le Monde proběhla dnes ve Francii nejrozsáhlejší mobilizace francouzské veřejnosti proti sociální reformě od roku 1995 a největší demonstrace vůbec od roku 2010.

Odbory, které na celý den naplánovaly protestní shromáždění po celé Francii, chtějí udržet tlak na vládu. „Tato reforma je nespravedlivá a brutální,“ řekl generální tajemník odborového svazu UNSA Luc Farre. „Posunutí (věku odchodu do důchodu) na 64 let je ze sociálního hlediska krokem zpět,“ dodal.

V zemi dnes jezdil jen asi každý třetí vysokorychlostní vlak TGV a ještě méně místních a regionálních vlaků, také pařížské metro čelilo vážným omezením. Stávky se účastnila asi polovina učitelů základních škol. Stávkovali také zaměstnanci ropných rafinerií a pracovníci v dalších odvětvích, včetně veřejnoprávních televizí, které místo zpravodajských pořadů pouštěly hudbu.

Na stanici metra Concorde v centru Paříže řekla 59letá právní asistentka Catherine, že jí nevadí, že musí čekat na spoj, nebo raději jít pěšky. „Podporuji je,“ řekla. „Brzy mi bude šedesát, takže mě opravdu netěší, že budu muset (pracovat) ještě dva roky,“ dodala. Ne všichni s ní však souhlasí. „Nemá smysl stávkovat. Zákon bude přijat v každém případě,“ řekl 34letý Matthieu Jacquot, který pracuje v luxusním sektoru.

Úřady dnes vyslaly do ulic 11 000 policistů, z toho 4000 v Paříži, aby dohlíželi na pořádek během plánovaných pochodů.

Dodávky elektřiny ve Francii poklesly o 4,4 procenta, tj. o 2,9 gigawattů, protože se ke stávce připojili pracovníci jaderných a tepelných elektráren, ukázaly údaje státního podniku EDF. Společnost TotalEnergies, kde se ke stávce připojilo 75 až 100 procent zaměstnanců, uvedla, že dnes nedodává ropné produkty, ale uklidňovala Francouze, že čerpací stanice jsou plně zásobené a potřeby zákazníků jsou uspokojené.

Levicový politik Jean-Luc Mélenchon předpověděl „historický den“ protestů a porážku prezidenta Emmanuela Macrona. „Nestává se často, abychom viděli takovou masovou mobilizaci. Je to forma občanského povstání,“ řekl Mélenchon.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Francouzů je proti návrhu důchodové reformy, ale Macron a jeho vláda na ní trvají. Podle prezidenta je „životně důležitá“, aby se zajistilo, že důchodový systém bude nadále fungovat.

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků od zaměstnavatelů.

Vláda v návrhu zákona učinila některé ústupky, například stanovila nový věk odchodu do důchodu na 64 let místo Macronova předvolebního slibu 65 let. Souhlasila také s minimálním důchodem ve výši 1200 eur měsíčně pro všechny. Podle premiérky Borneové je hranice 64 let „neoddiskutovatelná“, ale vláda zkoumá možnosti, jak kompenzovat některé dopady, zejména na ženy.