Podle Jourové je výsledek pozitivní zprávou. První hodnocení v roce 2016 totiž ukázalo, že odstraňováno je 28 procent nenávistných projevů, loni to bylo 59 procent. Při vyhledávání nenávistných projevů s komisí a firmami spolupracují organizace občanské společnosti.

V České republice nynější monitoring ukázal, že odstraňováno je skoro 55 procent nenávistných projevů, o rok dříve to bylo 46 procent.

"Mažou se vzkazy k zabíjení, výzvy k fyzickému násilí, výhrůžky, které by mohly inspirovat ostatní lidi," vypočetla komisařka, jakých projevů nenávisti se postup internetových společností týká. Jourová dnes novinářům řekla, že stoprocentní odstraňování nahlášených příspěvků by ani nevítala.

"Tam je skutečně spousta případů, které jsou okrajové, nebo které si zaslouží zůstat, protože chráníme svobodu slova," upozornila. S přístupem firem je spokojená. "Budeme muset pokračovat. Věc, která není tlačena tvrdou regulací, bude vyžadovat setrvalý tlak ze strany komise i členských států," myslí si.

Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft se v květnu 2016 prostřednictvím kodexu chování dobrovolně zavázaly potírat šíření nenávistného obsahu po Evropě. Ke kodexu se nyní přidal také Instagram a dnes i síť známá jako Google+, oznámila v pátek novinářům eurokomisařka. Podle ní končí doba, kdy nové internetové firmy mohly růst a podnikat zcela bez kontroly. "Nastal čas vyrovnat moc a odpovědnost internetových gigantů," uvedla na tiskové konferenci.

Firmy podle ní také už nabírají nové lidi, aby se podobnými projevy ve svých aplikacích mohly lépe zabývat. Například Facebook o 3 tisíce pracovníků rozšířil svůj tým 4500 lidí, kteří nenávistné projevy prověřují a řeší.

Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, které stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných na síti nebo mimo ni, musí být účinným způsobem stíháni. Průměrně pětinu případů nahlášených společnostem nahlásily nevládní organizace také policii nebo státnímu zastupitelství.