Právě zde, v Centru biologické ochrany, by se v případě nutnosti izolovali lidé nakažení nebezpečnými smrtelnými chorobami jako je ebola nebo SARS.

"Několik osob bylo kvůli ebole v minulosti hospitalizováno v nemocnici na Bulovce, která slouží jako primární záchytné zařízení. My bychom byli zaktivováni až v momentě, kdy by byla potvrzená diagnóza a bylo by nad možnosti a kapacity nemocnice na Bulovce se o tyto pacienty postarat," vysvětluje ředitel Centra Michal Kroča.

Jak říká, s rozvojem turistiky do exotických zemí nejde o to jestli, ale kdy se některá ze vzácných a nebezpečných chorob dostane i do Česka.

I když si Češi ze zahraničí "dovezli" například i malárii, poprvé letos v srpnu i žlutou zimnici, či podezření na ebolu, situace dosud nebyla tak vážná, aby museli skončit v izolaci v Těchoníně.

Epidemie eboly kupříkladu aktuálně vypukla v Kongu, chorobě zde podlehly již desítky lidí. Opakovaně epidemie eboly přicházejí i v Mali, kam na mise vyjíždějí i čeští vojáci.

Právě vojáci z misí v Afghánistánu, Iráku a Mali Těchonínem rutinně procházejí, ročně je to až 1500 lidí.

"Vyšetřujeme je komplexně, nejen kvůli možnému zavlečení infekcí, ale posuzuje se i psychický stav. I to je třeba podchytit předtím, než se vojáci vrátí zpět k rodinám a útvarům. Pokud není zachycený žádný problém, odjíždějí nejpozději třetí den. Teď v srpnu se vracejí hned tři různé skupiny vojáků," říká Kroča.

S podezřením na ebolu 

Téměř tři týdny si v Těchoníně v karanténě preventivně pobyl kupříkladu český vojenský pozorovatel, který rok působil na hranicích Ugandy a Konga, kde v té době také řádila epidemie eboly.

Právě na ebolu se také zaměřuje výzkum, na kterém Centrum biologické ochrany spolupracuje například s pražským Ústavem organické chemie a biochemie. Právě ten vyvinul látku, která by v léčbě eboly mohla být účinná.

"Vývoj nového léku a registrace je tak na 15 let, teď je to ve fázi laboratorního testování, pak je fáze preklinická, kde se to testuje na zvířatech a to můžeme dělat u nás. Problém bude u testování na člověku, je to komplikované a experimentálně někoho infikovat ebolou samozřejmě nikdo nebude," podotýká Michal Kroča.

V Těchoníně má v následujících letech i kvůli vyššímu důrazu na výzkum vzniknout zcela nová laboratorní budova. Začít stavět by se měla za dva roky, zatím se počítá s náklady zhruba 150 milionů korun.

I když speciální nemocnice v Těchoníně byla zkolaudovaná teprve v roce 2009, už po dvou letech armáda zvažovala, že Centrum biologické ochrany v rámci úspor opět zruší.

"Poté, co začaly výdaje na obranu stoupat, se s ním v plánech znovu pevně počítá, přičemž se dostal i na jednání vlády, která v srpnu 2015 označila zachování Centra biologické ochrany za veřejný zájem. Navíc se resortu obrany podařilo už v roce 2014 ukončením outsourcingu některých služeb náklady na roční provoz z dřívějších cca 110 milionů korun snížit na polovinu," konstatuje za Ministerstvo obrany mluvčí Jana Zechmeisterová.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky