I po zvýšení bude ale spoluúčast v ČR nižší než v okolních zemích.

"Zapojení většího objemu soukromých zdrojů jako dalších zdrojů, které přichází do zdravotnictví vedle veřejných zdrojů, je krok, kterému se nelze vyhnout," prohlásil předseda vlády. Upozornil, že v posledním desetiletí se spoluúčast kontinuálně zvyšuje stejným tempem bez ohledu na politickou orientaci českých vlád.

22 procent v roce 2014

V letech 2002 až 2007 spoluúčast narostla z 9,5 na asi 13,5 procenta. Stejným tempem spoluúčast rostla v letech 2007 až 2010 na přibližně 17,5 procenta. "Je legendou a mýtem, že se prudce zvýšila spoluúčast v naší zemi zavedením poplatků. Ne, rostla stejným tempem, ale jen skrytě," vysvětlil.

Koaliční strany se na konci června v dodatku ke koaliční smlouvě na zvýšení spoluúčasti dohodly. Hodnoty 22 procent by měla podle této dohody dosáhnout v roce 2014. V letech 2012 až 2014 chce vláda ušetřit ve zdravotnictví 5,5 miliardy korun, nikoli ale na mzdách zdravotníků.

Nečas zdůraznil, že demografický vývoj a trend dlouhověkosti má závažné dopady do důchodového systému, do zdravotnictví a také do zdravotně-sociální péče. "To se týká i nároků na veřejné finance," řekl premiér.

Slovenská spoluúčast: 33 procent, Maďarsko okolo 30%

I po zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví ale bude ČR hluboce pod úrovní, na které se pohybují sousední země. Na Slovensku je to nyní 33 procent a v Maďarsku a Polsku okolo 30 procent, lidé tam si tedy sami platí okolo třetiny zdravotnické péče.

Spoluúčast však nesmí omezit možnosti slabých a potřebných získat odpovídající zdravotní péči, zdůraznil Nečas. "To je mimo vší pochybnost, to je implicitní kategorický imperativ," prohlásil. Vznik podobných bariér by totiž podle premiéra mohl mimo jiné v konečném důsledku znamenat ještě vyšší následné náklady na ošetřování.

Současný systém zdravotnictví je přitom podle premiéra zaměřený nikoliv na vyléčení pacienta, ale na maximalizaci výkonů, které se často zbytečně opakují. "Jako takový tedy není logicky finančně udržitelný," míní Nečas.

Roste počet seniorů

Demografický vývoj pak podle něj znamená, že poroste počet seniorů s vyššími nároky na ošetřování a bude klesat počet ekonomicky aktivních lidí, kteří zdravotní pojištění platí.

"Naší snahou proto musí být vyšší efektivita zdravotnictví, která bude zvyšovat potenciál našich obyvatel k práci a umožní jim kvalitní život po co nejdelší dobu," prohlásil premiér. Pacient podle něj musí být ústřední postavou celého systému, mít na výběr poskytovatele pojištění a dostatek informací o poskytovatelích péče a kvalitě, kterou nabízejí.

Zdravotní pojišťovny, kterých i podle závěrů pracovní skupiny NERV má být víc, by měly posílit svou roli. Vedle jejich zrovnoprávnění s VZP by měly být více odpovědné za nasmlouvanou péči a cenotvorbu.