Češi jsou ochotni investovat více peněz do delších dovolených, zároveň však čelí stále vyšším nákladům na léčbu v zahraničí. Podle ERV Evropské pojišťovny se průměrné výdaje na dovolenou delší než čtyři dny meziročně zvýšily o více než 10 procent a dosáhly částky 18 524 korun. Spolu s tím ale rostou i škody hlášené z cestovního pojištění – průměrná škoda loni činila 13 900 Kč, o 5 % více než v roce předchozím.

Méně cest, více peněz

Češi loni podnikli 7,5 milionu cest do zahraničí, což představuje meziroční pokles o 3,9 procenta. Zajímavým trendem je však nárůst delších pobytů – těch bylo 5,7 milionu, tedy o procento více než v roce 2023. Podle Štěpána Landíka, člena představenstva ERV Evropské pojišťovny, to potvrzuje trend větší ochoty investovat do cestování: „Češi si čím dál častěji vybírají delší dovolené a jsou ochotni si za ně připlatit.“

Rizikové destinace i vážné případy

Lékařská péče v zahraničí však může vyjít velmi draho. Nejčastějšími příčinami zdravotních potíží na cestách jsou zažívací problémy, záněty, úrazy či popáleniny od slunce. Ačkoli jde většinou o běžné komplikace, přibývá případů, kdy se náklady vyšplhají do statisíců – a někdy i do milionů korun. Počet velkých škod přesahujících 250 tisíc korun vzrostl meziročně o 32 %.

„Za poslední rok jsme řešili i několik případů, kdy náklady na léčbu a repatriaci přesáhly dva miliony korun. Jde o situace, kdy v místě není dostupná specializovaná péče a je nutný transport do jiné země,“ doplňuje Landík. Jeden z klientů například prodělal srdeční zástavu na Kapverdách a byl letecky převezen na Kanárské ostrovy a následně do Česka. Celková cena zásahu přesáhla 2,6 milionu korun.

zdroj: Profimedia

Drahé i nevyhovující zdravotnictví

Zatímco v USA, Spojených arabských emirátech, Kataru či Ománu je sice dostupná špičková péče, cena ošetření může být astronomická. Na druhé straně v exotických oblastech jako jihovýchodní Asie, Kapverdy nebo Karibik kvalitní zdravotnická infrastruktura často chybí. To vyžaduje náročné přesuny pacientů – a tím pádem výrazně zvyšuje celkové náklady.

Landík však varuje i před podceněním situace v oblíbených evropských destinacích: „Například v jižní Itálii je kvalita zdravotnictví mnohem nižší než v Česku. V Řecku se nemocnice potýkají s nedostatkem personálu, a v Egyptě jsou hotelové ordinace často vedeny nedostudovanými mediky a fungují spíš jako turistická past.“

Dobré pojištění není zbytečný luxus

S rostoucími riziky roste i důležitost správného nastavení cestovního pojištění. Výběr limitů a rozsahu krytí by neměl být formální záležitostí. Rozumná pojistka může v extrémních případech zachránit nejen zdraví, ale i rodinný rozpočet.