K uvolnění přispěla podle nich společná komise historiků, která se poválečnými zákony prezidenta Edvarda Beneše a s nimi souvisejícím odsunem německy hovořícího obyvatelstva zabývá, i poskytování informací rakouské straně o českých plánech v Temelínu. 

Rakouská strana Benešovy dekrety, které v poválečném Československu připravily sudetské Němce o majetek a občanská práva, trvale kritizovala. Výhrady měla dlouhodobě i k Temelínu a jeho dostavbě. Jak šéf rakouské diplomacie poznamenal, tato témata se dostávají na pořad každého společného jednání. Ministři se chtějí od nynějška setkávat pravidelně každého půl roku. 

Spindelegger řekl, že Rakousko musí akceptovat, že v EU každá členská země může sama rozhodovat o své energetické politice. Uvedl, že rakouská strana dostala od českého ministra řadu podkladů a informací o temelínské jaderné elektrárně. Podstatné pro ni je zajištění bezpečnosti. "Každý problém, který se objeví, je možné v krátké době předložit k jednání. Jsme myslím na správné cestě," uvedl šéf rakouské diplomacie. 

Právě otevřenost české strany a snaha nic neutajovat podle Schwarzenberga situaci uvolnila. "Tím, že teď mají (Rakušané) veškeré informace, jejich předsudky padly. My jsme na české straně dělali chybu, že jsme je nedostatečně informovali. To bohudíky už není, takže předsudky pomalu opadávají," řekl Schwarzenberg. 

Napětí se uvolnilo také v otázce Benešových dekretů. Poválečnými událostmi se zabývá společná komise historiků, která se poprvé sešla v únoru v Salcburku. Spindelegger uvedl, že bez "tohoto základu" jsou diskuse o problému jen povrchní. První výsledky by mohly být koncem letošního či počátkem příštího roku. 

Rakouský ministr ocenil, že se v Česku nastartoval proces vyrovnání se s historií. "Z vlastní zkušenosti víme, jak těžké je zpracování událostí druhé světové války," podotkl. Podle Schwarzenberga "není pochyb o tom", že se nejprve s minulostí musí Češi vyrovnat sami. Zopakoval, že považuje odsun za bezpráví, dekrety se podle něj ale zrušit nedají. 

Ministři se shodli také na potřebě společného postupu v EU v budoucnu. Spindelegger uvedl, že obě země budou pokračovat v "rozvíjení společných aktivit". Zmínil například podobné zájmy obou zemí na západním Balkáně či na východě Evropy. Schwarzenberg by si v budoucnu dovedl představit i společné ambasády v cizině. 

Spindelegger Schwarzenberga oslovoval před novináři pouze jako Karla. Označil ho za "přítele a znalce Rakouska". Společné jednání trvalo asi 20 minut. Návštěva Vídně byla třetí Schwarzenbergovou zahraniční cestou v roli staronového šéfa české diplomacie. Tento týden už byl ministr v Německu a Afghánistánu.