„Je to kompetenční spor, který se vede ještě dávno před naším nástupem do vládních pozic. My v téhle chvíli oba dva po shodě chceme, aby nějaká nezávislá instituce rozhodla,“ řekl později novinářům s odkazem na Blažka Rakušan. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky je cílem vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přechází mezi bezpečnostními sbory.

Podle právního názoru ministerstva vnitra a policie, jak ho přiblížil Krátoška, jde v případě nároků bývalých příslušníků Vězeňské služby jednoznačně o záležitosti, které nesouvisí s výkonem služby u stávajícího bezpečnostního sboru a řešit tuto otázku má sbor původní.

„Zákon tuto problematiku skutečně neřeší dostatečně jasným způsobem. Závěry ministerstva vnitra vychází z platné legislativy, ministerstvo spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory s příslušníky nepovažuje z hlediska právní jistoty za dostačující. Kompetenční žaloba je tak zcela legitimním právním krokem k vyjasnění aplikační praxe. Není to nic neobvyklého,“ uvedl Krátoška.

Nevyhovující právní úpravu se chystá ministerstvo vnitra změnit chystanou novelizací zákona o služebním poměru. „Rozhodnutí soudu chceme promítnout do novely v plné šíři tak, aby v těchto otázkách přechodu nebyl žádný spor. Nejedná se o žádný osobní spor ani válkou dvou resortů,“ řekl Rakušan.

V kompetenční žalobu vyústil případ příslušníka policejního sboru, který k policii přešel před třemi lety z pozice strážného Vězeňské služby. Nyní se muž domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování. Návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě. Ten ovšem konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou, píše web.

Blažek konstatoval, že předmětný kompetenční spor je první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, výše popsaná nejistota podle něj ale představuje systémový problém.

V odůvodnění žaloby Blažek odkazuje na znění zákona o služebním poměru, ve kterém je podle něj uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem. Zákon podle Blažka neumožňuje, aby rozhodovalo více služebních funkcionářů, ani neupravuje speciálně tuto kompetenci v případě přechodu mezi sbory. Problém se podle ministerstva spravedlnosti dotýká všech typů řízení, jejichž účastníci se přesunuli mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, a to bez ohledu na jejich povahu. Počet takto vzniklých případů do budoucna nelze podle Řepky předvídat, už nyní se tyto případy napříč systémem objevují a přibývá jich.

Žalobu nyní posoudí kompetenční senát NSS, který posuzuje kompetenční spory uvnitř veřejné správy. „V případě, že by NSS měl za to, že žalobu nelze projednat, požádal Blažek alespoň o vyslovení názoru nad rámec řešeného, tedy o tzv. obiter dictum,“ uzavřel web.