Prezident Klaus napsal 18. listopadu loňského roku dopis premiéru Nečasovi, ve kterém se přimluvil, aby souhlas České republiky se změnou Lisabonské smlouvy, která má umožnit vytvoření trvalého záchranného mechanismu pro státy eurozóny, byl podmíněn výjimkou pro ČR.

Česko má právo veta. Nečas ho nevyužil

„Vážený pane předsedo vlády, od guvernéra České národní banky jsem dostal stanovisko ČNB k materiálu ´Východiska k připravovanému trvalému mechanismu krizového řízení pomoci pro eurozónu´, který má být projednán na vládě České republiky. Názor ČNB se mi zdá velmi rozumný a myšlenka podmínit souhlas České republiky s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a s ustavením permanentního krizového mechanismu požadavkem, aby byl České republice poskytnut opt out na zavedení eura, je vysoce potřebná. Velmi se za ni přimlouvám. O těchto věcech bychom měli hovořit velmi seriozně," napsal v krátkém dopise prezident. ČNB rovněž podpořila požadavek na výjimku z eura.

Premiér Nečas pak na požadavky prezidenta, aniž by byl zveřejněn Klausův dopis, reagoval na konci listopadu pro iDnes.cz tak, že by takový požadavek byl jen těžko prosaditelný a vyjednatelný. Přitom v této otázce ještě platí právo veta a kdyby Česká republika odmítla změnu Lisabonské smlouvy, mohla celý proces zablokovat do doby, než by EU a její státy přistoupily na českou výjimku. Prezidentova snaha o výjimku eura vyvolala i pozitivní reakci v ODS.

Druhé upozornění na rizika

Další dopis odeslal prezident Klaus 27. ledna 2011, kde znovu vyslovil svůj požadavek a varuje před možnými riziky pro Českou republiku.

„Přestože Česká republika dosud nepřijala euro a zmíněný mechanismus má platit pouze pro členské země eurozóny, otevírají se přijetím navrženého postupu do budoucnosti značná rizika ohledně dalšího směřování EU v hospodářské oblasti a schopnosti České republiky je ovlivnit a prosazovat své zájmy. Na tato rizika jsem Vás upozornil již ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2010 a doporučil v souvislosti s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a ustavením permanentního krizového mechanismu nastolit požadavek na poskytnutí opt outu pro Českou republiku na zavedení eura, který by možná rizika pro nás omezil," píše v dopise prezident.

Nečas odkýval požadavky států eurozóny

Premiér si ani druhý dopis nevzal příliš k srdci a změnu Lisabonské smlouvy na Evropské radě podpořil bez požadavku české výjimky z eura. Vláda pak předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Senátu ke schválení Rozhodnutí Evropské Rady z 25. března 2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (článek 136), která je součástí Lisabonské smlouvy.

Řada senátorů se obává, že jelikož na základě přístupové smlouvy ČR a na základě procedury Lisabonské smlouvě je vstup ČR do eurozóny povinný a jelikož dle Závěrů Evropské rady se státy eurozóny automaticky stanou členy evropského záchranného mechanismu ESM, zaváže se tím ČR v okamžiku vstupu do eurozóny garantovat tomuto mechanismus 10 miliard euro, zhruba 250 miliard korun z rozpočtu České republiky.

Jak to ve čtvrtek dopadne?

Změna Lisabonské smlouvy má státům eurozóny umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM, Evropský mechanismus stability).

O novele Lisabonské smlouvy se rozhoduje ve čtvrtek v Senátu. Senátorský klub ODS přijal usnesení, že navrhne odročení projednávání novely Lisabonské smlouvy do 30. června 2012 do vyjasnění situace v eurozóně. Nebude-li tento návrh přijat, senátní klub ODS ratifikací nepodpoří.

Bude záležet, jestli se ČSSD podaří sehnat dostatek hlasů pro schválení smlouvy. Pro přijetí návrhu je nutná třípětinová většina přítomných senátorů. V případě, že se zúčastní všichni senátoři, tak by to bylo 49 senátorů.