Například senátor Jaroslav Kubera po svém kritizoval ekologické aktivisty a požadoval, aby také byl brán ohled na člověka. Ti, kteří se ke stromům v Národním parku Šumava přivazují, nazval dokonce ekoteroristy. Nakonec petici ale senátoři odhlasovali.

Zástupci šumavských obcí před pár dny přinesli do Senátu petici Zachraňme Šumavu. Při tom řekli, že nechtějí být pokusnou laboratoří, dívat se na suchý les a přihlížet degradaci rozvoje šumavských obcí. Senátoři jim ve velké většině dávali za pravdu, kritizovali bývalé vedení ministerstva ze Strany zelených a také bývalé vedení šumavského parku.

Dříve se totiž používalo mnohem více pesticidů a a to způsobilo 1100 hektarů nových holin. Navíc rozhodnutí z jara 2007 ponechat v lese tři tisíce stromů zničených kalamitou znamenalo prý pro kůrovce zajištění "nerušené líhně."

Zástupci obcí navíc vyzvali politiky k urychlené práci na koncepčních dokumentech. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) jim slíbil diskusi nad návrhem nového zákona o národním parku.

„Co Šumava potřebuje ze všeho nejvíc, je jasný zákon," uvedl Chalupa s tím, že ale zákon by měl platit po dobu desítek let a parku by měl dát stabilní a dlouhodobé řešení.

Chalupa také řekl, že na 25. srpna svolal jednání se zástupci krajů a vědců. Budou samozřejmě v ten den debatovat o zákonu. Vědci, kteří protestují proti současnému kácení na Šumavě, by si přáli až třicet procent parku bez zásahů. Návrh zákona z Plzeňského kraje, který leží od minulého týdne ve sněmovně, hovoří ale o 18 procentech. Strany sporu vyzval ministr ke smíru. 

Kůrovec neví, že je v parku

Podle ředitele parku Jana Stráského výjimky ale nejsou třeba. „Kůrovec neví, že je v parku," uvedl Stráský dnes před senátory. Dodal, že správa kácí v místech, které do plánovaných 25 bezzásahových procent nespadají, proto, aby zachránil zbytek parku. "Děláme to, co je podle zákona možné," zdůraznil. Výjimku by podle něho správa mohla potřebovat pro větší plochu.

Pozitivně pak Stráský hodnotil Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), na kterou se aktivisté obrátili.

Petici Zachraňme Šumavu inicioval před dvěma lety Svaz obcí Národního parku Šumava. Tvůrci petice, pro kterou získali 13 200 podpisů, jsou pro razantní zásah vůči lýkožroutovi smrkovému.

„Posláním parku je uchování a zlepšování unikátního přírodního prostředí, nikoli experimentování malé uzavřené skupiny nezodpovědných státních úředníků a 'ekologů'," uvádí se v petici.

Na Šumavě zasahovali policisté

Situace v Šumavském národním parku byla zvláště v minulém týdnu napjatá. Aktivisté na Šumavě totiž aktivně bránili kácení stromů. Vylézali na stromy anebo se k nim poutali. V  šumavské lokalitě Ptačí potok dokonce museli zasahovat policisté. Pořádková jednotka například z prostoru těžby musela vytlačit asi 20 lidí. Někteří ekologové se totiž připoutávali ke stromům pomocí řetězů a kovových trubek.

Ředitel správy parku Jan Stráský tehdy uvedl, že kvůli vylíhnutí kůrovce musí padnout asi tři tisíce stromů. Další brouci, kteří se měli v té době vylíhnout z kukel, mohli totiž napadnout další část lesa v okolí Ptačího potoka.

Ekologové si ale stojí na svém. Podle nich je to nesmysl a kácení je tak zbytečné. Šíření kůrovce se tím prý nedokáže zastavit.

Kubera: Ekoteroristé mají asi mindrák

Je zajímavé, že Stráský má na své straně Svaz šumavských obcí. Dnes se na jeho stranu postavili kromě ministra Chalupy i někteří senátoři. Například Jaroslava Kubera z ODS v emotivním vystoupení  řekl, že by měl v tomto případě zvítězit zdravý selský rozum.

"Ekoteroristé mají asi nějaký mindrák a dělá jim dobře, jsou strašně rádi, když je někdo vidí připoutané nějakými rourami u stromu. Tam je třeba jim vyhovět, prostě nechat je být, zavařit ten zámeček autogenem a on by ještě nakonec dal zavděk, že by toho lýkožrouta, když by se k němu přiblížil, takhle jazykem slíznul," uvedl Kubera za smíchu senátorů. Podle něj se mezitím, když senátoři hovoří již dlouze o petici, zvětšil státní dluh o další miliony.

"Já vám řeknu, že za tu dobu, co se tady takhle hezky bavíme, tak státní dluh vzrostl o 75 milionů 340 tisíc a 800 korun. To by bylo peněz na úpravy v šumavském národním parku nebo na jiné prospěšné věci," podotkl k tomu.

"Jen na obranu pana ministra musím říct, že jsem spokojen s tím, že po dvaceti letech máme poprvé ministra životního prostředí. Před tím jsme totiž měli jenom ministry ekologie, ovládané žabičkáři, kteří ovládli celé ministerstvo, a proto to tak vypadalo. Životní prostředí totiž nejsou ani ptáci, ani kamzíci, ani kůrovec, ale také lidé. Také lidé žijí v této zemi a také lidé mají právo na život," řekl Kubera.