Často máme tendenci věřit jen tomu, co vidíme na vlastní oči. Jenže tyhle naše oči zachycují jen omezenou část světelného spektra, takže na ověření některých věcí je potřeba vypůjčit si zrak techniky.

Kdo má doma nějakého toho zubatého mazlíka, ten nejspíš ví, jakou paseku dokážou například psí nebo kočičí démoni napáchat na tkaničkách, provázcích a hlavně různých kabelech, ať už vedou k myši nebo elektrické zásuvce.

V pátek 15. února 2013 došlo nad ruským městem Čeljabinsk k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Tato událost, při které bylo lehce zraněno více než 1000 lidí a díky stovkám videozáznamů a dalších dat byla zdokumentovaná, vyvolala celosvětovou pozornost.

Třicet let věrně sloužily na nejnáročnější dopravní tepně mezi Zemí a její oběžnou dráhou. Připomeňme si eleganci a krásu nejsympatičtějších raket, které zatím lidstvo postavilo.

Jakkoli mají astronomové velice obšírnou představu o tom, jak vypadá a z čeho se skládá kosmický prostor za hranicemi naší sluneční soustavy, až doteď neexistoval způsob jak si ho „osahat“.

Jen máloco dokáže být otravnější: procházíte se parkem nebo někde kolem vody a najednou máte hlavu obklopenou stovkami malých muchniček, které se rozhodly zaparkovat uprostřed cesty a pořádně si to tam užít. Jak ale vlastně podobné hmyzí večírky fungují?

Od útoků z 11. září roku 2001 letos uběhne třináct let a v listopadu by měla své brány otevřít stavba, která vyrostla na místě původních „Dvojčat“. Věž, kterou znal New York jako Freedom Tower, nese oficiální název One World Trade Center a brooklynský fotograf zachytil její růst na časosběrném videu.

Návštěva světoznámé galerie patří mezi ty hodnotnější londýnské atrakce. Co byste ale řekli možnosti prohlédnout si její obsáhlé sbírky britského umění s pomocí dálkově ovládaného robota?